Rok 1971

I. Súd môže oslobodiť obžalovaného spod obžaloby z dôvodu uvedeného v ustanovení § 226 písm. d) Tr. por., teda preto, že obžalovaný nie je pre nepríčetnosť trestne zodpovedný, len potom, keď bolo zistené, že obžalovaný sa skutku, ktorý je predmetom obžaloby, dopustil, a že tento skutok vykazuje znaky niektorého trestného činu teda až potom, keď nie je daný žiadny z dôvodov oslobodenia uvedených v § 226 písm. a) až c) Tr. por.

Keď má vdova nárok na vdovský dôchodok po druhom manželovi, nepatrí jej nárok na vdovský dôchodok po prvom manželovi, i keby tento dôchodok bol pre ňu vzhladom na zákon č. 161/1968 Zb. výhodnejší.

Pri rozkrádaní, krádeži a iných majetkových deliktoch treba pri ustalovaní výšky škody vychádzať z tržnej (maloobchodnej) ceny veci, ktorá je predmetom útoku, a to v čase spáchania činu. Pokial je hodnota veci alebo výška škody znakom skutkovej podstaty trestného činu (prečinu), nemožno prihliadať na ďalšie škodlivé následky činu, napr. na náklady na dopravu odcudzenej veci a na miesto činu a pod. Túto ďalšiu majetkovú škodu, pokial je v príčinnej súvislosti so skutkom, ktorý je predmetom konania, však hodnotí súd pri stanovení stupňa nebezpečnosti činu pre spoločnosť (§ 3 odst. 4 Tr. zák.) a poškodený ju môže uplatňovať voči obžalovanému v adhéznom konaní.

Pro použití zvýhodněného výpočtu průměrného měsíčního výdělku podle ustanovení § 9 odst. 2, věta druhá, zákona č. 101/1964 Sb. pro pracovníky, kteří pokračují v zaměstnání, a pro splnění podmínky pro nárok na starobní důchod se vyžaduje jen nepřetržité zaměstnání pro vzniku nároku na důchod. Skutečnost, že pracovník pobírá část starobního důchodu podle vládního nařízení č. 73/1969 Sb. nebrání tomu, aby po skončení nepřetržitě vykonávaného zaměstnání byl průměrný měsíční výdělek zjišťován podle ustanovení § 9 odst. 2, věta druhá, zákona č. 101/1964 Sb.

I. Jestliže jednáním popsaným v ustanovení § 3 odst. 1 písm. a) až d) zák. č. 150/1969 Sb. způsobil pachatel jediným skutkem na cizím majetku škodu převyšující 1500 Kčs, nejde o přečin proti majetku v socialistickém a v osobním vlastnictví podle § 3 odst. 1 zák. č. 150/1969 Sb., nýbrž o trestný čin nebo o souběh trestných činů, když v důsledku různosti forem jednání nebo vlastnictví, ve kterém byl poškozený majetek, je třeba skutek posoudit podle několika ustanovení trestního zákona.

O souběh trestných činů a ne o souběh několika přečinů podle § 3 odst. 1 zák. č. 150/1969 Sb. půjde v takovém případě i tehdy, když jednotlivými formami jednání popsanými pod písm. a) až d) § 3 odst. 1 zák. č. 150/1969 Sb. nebo na majetku v různých formách vlastnictví byla způsobena škoda, která jednotlivě nepřevyšuje 1500 Kčs.

II. K výkladu ustanovení § 1 odst. 1 zák. č. 150/1969 Sb. v souvislosti s ustanovením § 3 odst. 1 téhož zákona.

III. Při ukládání souhrnného trestu podle § 35 odst. 2 tr. zák. musí být dřívější odsuzující rozsudek o jiném trestném činu pachatele pravomocný. Jestliže tento rozsudek ještě nenabyl právní moci, soud rozhodující později vyčká s rozhodnutím, až se dřívější rozsudek stane pravomocným.

Náhrada nákladů na výživu podle ustanovení § 199 odst. 1 zák. práce náleží i pozůstalé družce zemřelého pracovníka, pokud s ním žila ve společné domácnosti, společně s ním hospodařila a pečovala o společnou domácnost. Žily-li v jejich společné domácnosti také nezletilé děti družky, pak sama skutečnost, že děti měly nárok na výživné vůči svému otci a také je dostávaly, nevylučuje, že jim zemřelý výživu ve smyslu ustanovení § 199 odst. 1 zák. práce poskytoval; tak tomu bylo i tehdy, jestliže výživu těchto dětí poskytovanými prostředky jen doplňoval nebo zlepšoval.

Doručení usnesení o stížnosti podle § 146a tr. ř. zajišťuje soud, který usnesení vydal, nikoli prokurátor nebo vyšetřovatel, proti jehož rozhodnutí o zajištění osob nebo majetku stížnost směřovala.