Rok 1970

Pro vznik práva společného užívání bytu manžely je rozhodný okamžik vzniku práva užívat byt, nikoli okamžik vzniku práva na přidělení družstevního bytu. Jestliže vzniklo (uzavřením dohody o odevzdání a převzetí bytu) právo užívání družstevního bytu za trvání manželství po 31. 3. 1964, vzniklo spolu s právem společného užívání družstevního bytu manžely i jejich společné členství v družstvu; není rozhodné, že do 31. 3. 1964 nabyl právo na přidělení družstevního bytu jen jeden z manželů. /1/

I právo osobního užívání služebního bytu vzniká dohodou o odevzdání a převzetí bytu (uzavřenou na základě rozhodnutí organizace hospodařící s tímto bytem po předchozím souhlasu závodního výboru základní organizace ROH a po vyjádření místního národního výboru). Ustanovení § 121 odst. 1 zák. práce o tom, že služební byt může být jedním z naturálních požitků pracovníka, se netýká celého obsahu práva užívání služebního bytu, ale toliko úhrady za jeho užívání.

Vznikl-li za trvání manželství dluh, z něhož byl zavázán jenom jeden z manželů, který např. uzavřel vlastním jménem smlouvu o půjčce, a bylo-li takto získaných peněz použito na koupi určité věci, tj. byla-li za ně získána určitá majetková hodnota, náleží i tato hodnota - za splnění ostatních podmínek uvedených v § 143 o. z. a bez ohledu na to, zda byla smlouva o půjčce platně uzavřena - do bezpodílového spoluvlastnictví. K závazku manžela, který takto opatřil peníze, který je povinen je vrátit (ať již jako plnění ze smlouvy o půjčce či jako neoprávněný majetkový prospěch v případě, že smlouva o půjčce nebyla platně uzavřena) a který je vynaložil ve skutečnosti na společný majetek ze svého, se přihlédne při vypořádání bezpodílového spoluvlastnictví. To, co každý z manželů vynaložil na společný majetek ze svého, má mu být uhrazeno ze společného majetku, druhým manželem však jen ve výši odpovídající poměru velikosti podílu, kterého se každému z nich dostává z bezpodílového spoluvlastnictví.

Při úvaze o podmíněném odkladu výkonu trestu odnětí svobody podle § 58 odst. 1 písm. a) tr. zák. musí soud zhodnotit všechny okolnosti týkající se osoby pachatele, zejména jeho dosavadního života a prostředí, v kterém žije a pracuje, jakož i činu, který obviněný spáchal, aby mohl učinit odůvodněný závěr, zda účelu trestu bude dosaženo i bez jeho výkonu, či nikoliv.

Lhůta šesti měsíců uvedená v ustanoveních § 59 odst. 2 zák. č. 101/1964 Sb. a § 85 vyhl. č. 102/1964 Sb. není toliko pořádkovou lhůtou. Jestliže orgán sociálního zabezpečení provede zúčtování po uplynutí šesti měsíců po zúčtovaném období, mohla by vzniknout povinnost vrácení přeplatku poživatelce vdovského důchodu jen za splnění podmínky § 53 odst. 2 zák. č. 101/1964 Sb. (např. pro neohlášení vstupu do zaměstnání), případně organizaci podle § 89 zák. č. 101/1964 Sb. a § 132 vyhl. č. 102/1964 Sb. (z důvodu, že včas nebo vůbec neohlásila výdělek vdovy).

Shledá-li samosoudce v hlavním líčení, že žalovaný skutek je třeba posoudit odchylně od obžaloby jako trestný čin, k jehož projednání není příslušný, postoupí věc podle § 222 odst. 1 tr. ř. příslušnému senátu.

Nárok na vdovský důchod, který zanikl provdáním vdovy, vznikne znovu toliko při jejím opětovném ovdovění, nikoli také po rozvodu jejího pozdějšího manželství, a to bez ohledu na to, že pečuje o nezletilé dítě z dřívějšího manželství, jež má nárok na sirotčí důchod.