Rok 1970

Dohoda o mzdovém zařazení pracovníka, sjednaná ve smyslu § 29 odst. 2 zák. práce výslovně nebo konkludentně v pracovní smlouvě, může zahrnovat i stanovení mzdy pevnou částkou v rámci mzdového tarifu s rozpětím nejnižších a nejvyšších sazeb. Jsou-li splněny podmínky pro takové opatření v příslušném mzdovém předpisu, může být i takto sjednaná mzda pracovníka organizací snížena.

Předmětem řízení podle zákonného opatření č. 99/1969 Sb., které se zahajuje na podkladě trestního oznámení orgánů SNB, může být jen skutek v trestním oznámení uvedený. Bráněním výkonu opatření veřejného činitele ve smyslu § 156a tr. zák. je třeba rozumět jakékoli úmyslné jednání, které tento výkon znemožňuje nebo znesnadňuje, přičemž není rozhodné,zda jde o konání či jen o opomenutí ve smyslu § 89 odst. 2 tr. zák. ve znění zák. č. 147/1969 Sb. Může jít proto nejen o činnost aktivní (např. stavění barikád), nýbrž i pasivní chování (např. setrvání v prostoru, který je povolanými orgány vyklizován). Maření výkonu opatření veřejného činitele pojmově předpokládá, že výkonem tohoto opatření bylo při obnovování veřejného pořádku již dosaženo určitého výsledku, který pachatel svým jednáním znehodnocuje. Půjde zde proto vždy jen o aktivní činnost pachatele.

Hodnota nehnutelnej veci, k platnému prevodu ktorej nedošlo ešte v dobe života poručitelky, sa zahrnie do súpisu aktív dedičstva bez ohladu na to, že trvá viazanosť z platne uzavretého záväzku smerujúceho k vzniku zmluvy o prevode tejto nehnutelnej veci.

Aplikace ustanovení § 12 odst. 2 tr. zák. přichází v úvahu jen v případech spolehlivě zjištěné nepříčetnosti pachatele v době jeho činu. Tohoto ustanovení nelze proto užít v případech zmenšené příčetnosti. Patologická opilost vedoucí k nepříčetnosti pachatele nevylučuje trestní odpovědnost pachatele za spáchaný trestný čin ve smyslu § 12 odst. 2 tr. zák., pokud pachatel alespoň buď věděl, že požití alkoholu vyvolává u něho patologickou opilost a bez přiměřených důvodů spoléhal, že k tomu nedojde anebo sice o tom nevěděl, ač o tom vzhledem k okolnostem a k svým osobním poměrům vědět měl a mohl.

Rozhodnutí podle § 39 not. ř. doručuje státní notářství do vlastních rukou účastníků řízení o dědictví. V rámci zkoumání včasnosti odvolání proti tomuto rozhodnutí státního notářství zjišťuje odvolací soud mj., zda se odvolatel, jemuž bylo rozhodnutí doručováno do vlastních rukou náhradním způsobem uvedeným v § 47 odst. 2 o. s. ř., v době doručování skutečně zdržoval v místě doručování.

Soud může zajištění nároku poškozeného provedené podle § 47 odst. 1 tr. ř. zrušit, pomine-li důvod, pro který bylo nařízeno, nemá však možnost po zrušení zajištění rozhodovat o tom, komu má být původně zajištěný majetek předán.

Ak ustanovenie § 288 o. s. p. umožňuje platitelovi mzdy, aby požiadal, aby súd určil, aká suma má byť v príslušnom výplatnom období zrazená zo mzdy povinného, a ak je viac oprávnených, kolko z nej pripadne na každého z nich, potom je platitel mzdy účastníkom toho úseku konania, v ktorom sa koná a rozhoduje o tomto jeho návrhu; je tiež oprávnený podať opravný prostriedok proti rozhodnutiu, ktorým bolo o tomto jeho návrhu rozhodnuté.