Rok 1966

Jestliže účastníci ke dni 1. 4. 1964 již manžely nebyli, nemohlo mezi nimi vzniknout bezpodílové spoluvlastnictví (§ 500 odst. 1 o. z.) a předmětem soudního řízení mohlo být jen rozdělení majetku, patřícího do zákonného majetkového společenství podle § 22 a násl. zák. č. 265/1949 Sb. Skutečnost, že se účastníci neshodli na ceně věcí, sama o sobě neodůvodňuje stanovení hodnoty jednotlivých předmětů podle volné úvahy ve smyslu § 136 o. s. ř., nýbrž je na místě jejich ocenění podle příslušných cenových předpisů, příp. podle odhadu znalce. Je třeba, aby výrok rozsudku obsahoval též přesné určení a popsání předmětů, které jsou jednotlivým účastníkům přidělovány.

K řešení otázky, zda dědická dohoda je či není v zájmu nezletilého (§ 179 o. s. ř.).

V občanském soudním řízení není soud vázán zprošťujícím rozsudkem vydaným v trestním řízení.

Ustanovení § 85 not. řádu nelze vyložit tak, že by národní výbor nebyl vůbec povinen skládat při koupi nemovitosti kupní cenu, tedy ani po prodeji.

Ustanovení § 37 odst. 2 not. řádu sice umožňuje změnu rozhodnutí, jímž byla určena obecná cena majetku, výše dluhů a čistá hodnota dědictví, avšak může se tak stát jen na základě nových skutečností. K postupu státního notářství při zjišťování obecné ceny nemovitostí při projednávání dědictví.

Ke splnění povinnosti závodu vést záznamy a podávat hlášení pro účely sociálního zabezpečení je závod povinen zjišťovat dotazem na pracovníka nebo vyžádáním jeho prohlášení, zda pobírá důchod a jaký. Bylo-li dosaženo, byť i jen zčásti, účelu sledovaného ustanovením § 76 odst. 2 zák. č. 55/1955 Sb. (resp. ustanovením § 10 vyhl. č. 15/1957 Ú. l. ve znění čl. I. vyhl. č. 64/1960 Sb.), buď proti závodu nebo proti důchodci, nelze uplatnit nárok proti druhému z uvedených subjektů v plném rozsahu.

Dlužník povinného není oprávněn podat odvolání do rozhodnutí, jímž byl nařízen výkon přikázáním peněžité pohledávky.