Rok 1959

Vedlejší trest musí vždy vhodně doplňovat trest hlavní, aby byl splněn účel trestu ve smyslu § 17 odst. 1 tr. zák.

Ježto je nutno výchovně působit na řidiče motorových vozidel, aby se vyvarovali požívání alkoholických nápojů během jízdy, je zpravidla u opilých řidičů na místě uložit nepodmíněný vedlejší trest zákazu řízení motorových vozidel, avšak podle § 51 odst. 1 tr. zák. nutno vždy stanovit dobu s přihlédnutím na osobu pachatele a způsob jeho života i ostatní hlediska § 19 odst. 1 tr. zák. v souladu s účelem trestu ve smyslu § 17 odst. 1 písm. b), c) tr. zák.

Věděl-li podnik, že hmotně odpovědná zaměstnankyně pracuje v prodejně, která není řádně obsažena pracovními silami, a že vykonává významnou funkci veřejnou, měl jí vytvořit takové pracovní podmínky, které by jí umožňovaly správný výkon jejích vlastních povinností spojených s vedením prodejny. Neučinil-li tak podnik, nese vzniklou škodu poměrně podle § 4 odst. 1 zák. č. 71/1958 Sb.

Pro právní posouzení povahy pomoci jsou z hlediska zvláště přitěžující okolnosti podmiňující použití vyšší trestní sazby rozhodné nejen znaky zakládající takovou okolnost u přímého pachatele, nýbrž i u pomocníka bez ohledu na to, jsou-li dány i u přímého pachatele. Pokud jde o okolnosti podmiňující použití vyšší trestní sazby proto stačí, jsou-li dány buď u návodce nebo u pomocníka, nebo jen u pachatele, který byl naveden nebo jemuž bylo pomáháno.

Ak sú predmetom špekulácie veci, ktoré patria do socialistického vlastníctva, treba vždy skúmať, či nejde o súbeh s trestným činom rozkrádania majetku v socialistickom vlastníctve podľa § 245 tr. zák.

Obžalovaný, ktorý iným spôsobom uvedeným v § 245 ods. 1 písm. a) alebo b) tr. zák. úmyselne poškodí podnik socialistického sektoru o rozdiel medzi maloobchodnou a veľkoobchodnou cenou, aby obohatil seba, alebo niekoho iného, aj keď nie je predajom zmarený účel, ku ktorému je vec určená, dopúšťa sa trestného činu rozkrádania majetku v socialistickom vlastníctve podľa § 245 ods. 1 písm. c) tr. zák.

Zaměstnanci lze přiznat ochranu podle § 5 odst. 3 lit. c) zák. č. 55/1956 Sb. jen po tu dobu, po kterou skutečně vykonával zaměstnání, do něhož přešel z důvodů zdravotních nebo v obecném zájmu.

Trestní soud při rozhodování o nároku poškozeného v adhezním řízení musí mít na zřeteli ustanovení občanského zákona, zejména hlavy XVI. obč. zák. popřípadě i jiné zákony a nařízení významné pro posouzení uplatňovaného nároku. Podle § 354 obč. zák. nahrazuje se nejen škoda skutečná nýbrž i to, co poškozenému ušlo. Proto i zákonný úrok ve smyslu § 255 obč. zák. a § 7 nař. min. sprav. č. 157/1950 Sb., ve znění nař. min. sprav. č. 32/1955 Sb., náleží k nároku na náhradu škody způsobené trestným činem.

Dohoda o delimitácii uzavretá medzi delimitovaným podnikom a podnikom nastupujúcim určuje v otázke prevzatia zamestnancov len úpravu právnych vzťahov medzi doterajším a nastupujúcim zamestnávateľom. Podľa nej môže teda vzniknúť len záväzok nastupujúceho podniku voči delimitovanému podniku, že prevezme do zamestnania v rozsahu a za podmienok výslovne ujednaných určitých jeho zamestnancov. Uskutočnenie tohto prechodu zamestnancov do nového zamestnania, pokiaľ tu niet iného právneho predpisu, vyžaduje však zánik doterajšieho a vznik nového pracovného pomeru u každého zo zamestnancov podľa predpisov o tom všeobecne platných.