Rok 1957 / Ročník IX

Jestliže soud první stolice jednal a rozhodl o věci, aniž uplynula pětidenní, po případě se souhlasem obžalovaného třídenní lhůta mezi doručením předvolání k hlavnímu líčení a hlavním líčením (§ 212 odst. 1 tr. ř.), musí odvolací soud k odvolání napadený rozsudek zrušit a vrátit věc k novému projednání v první stolici bez ohledu na to, zda nedodržení uvedené lhůty mělo či nemělo vliv na správnost rozhodnutí ve věci § 274 odst. 2 tr. ř.).

Naproti tomu není důvodem obligatorní kasace podle § 274 odst. 2 tr. ř., nebyla-li dodržena lhůta uvedená v § 212 odst. 1 tr. ř. při vyrozumění obhájce.

Padělání sázenek Sazky, jakož i každé zaviněné jednání směřující k výplatě neoprávněných výher v Sazce je útokem proti majetku v socialistickém vlastnictví a nikoli útokem proti osobnímu vlastnictví výherců.

Soud může rozhodnout o vyhoštění (§ 52 tr. zák.) pouze rozsudkem.

Podmínkou upuštění od výkonu trestu nebo jeho zbytku podle § 347 odst. 1 tr. ř. jest, že buď soud rozsudkem uložil vedlejší trest vyhoštění anebo mimo tento případ, že jiný příslušný orgán rozhodl, že odsouzený má být vydán nebo vyhoštěn anebo že odsouzený již byl na základě rozsudku uloživšího trest vyhoštění nebo na základě rozhodnutí jiného příslušného orgánu vyhoštěn nebo vydán.

Soud může podle § 346 odst. 2 tr. ř. opětovně přerušit výkon trestu nejdéle na patnáct dní z důvodů v tomto ustanovení uvedených jen tehdy, jestliže mezi přerušením předcházejícím a dalším přerušením byl trest po nějaký čas vykonáván.

"Soustavným pácháním takových trestných činů" ve smyslu § 76 odst. 4 tr. zák. nerozumí se pouze to, že pachatel hodlá páchat majetkové trestné činy v budoucnu, aby si jimi opatřoval zdroj příjmů. Soustavné páchání takových trestných činů znamená i to, že trestný čin, za který je pachatel právě souzen a jímž si opatřoval zdroj příjmů, je jedním z článků, byť i posledním, v řadě útoků naplňujících znaky takových trestných činů spáchaných týmž pachatelem. Při tom je nerozhodné, zda tuto řadu útoků tvoří pokračování v témže trestném činu, opakování trestných činů téhož druhu, či zda pro tyto činy byl již pachatel uznán vinným nebo odsouzen.

V § 76 odst. 4 tr. zák. uvedený znak "... hledí-li si pachatel soustavným pácháním takových trestných činů..." je dán nejen, když se pachatel dopustí více takových trestných činů, ale i tehdy, když pachatel v časových intervalech pokračuje za týmž cílem v jednotlivých rozkrádacích útocích, jež pro své spojitosti tvoří jeden (pokračující) trestný čin.

Jestliže se ukáže nutnost doplnit řízení k náležitému objasnění věci, aniž přichází v souzeném případě v úvahu posouzení zažalovaného skutku podle jiného ustanovení zákona, než podle kterého skutek posoudila obžaloba, může soud vrátit věc prokurátoru k došetření pouze při předběžném projednání obžaloby (§ 199 odst. 1 písm. d) tr. ř.). Později tak soud první stolice již učinit nemůže. Jeví-li se tudíž v takovém případě nutnost dalšího došetření, musí je provést sám soud první stolice a za tím účelem po případě hlavní líčení odročí (§ 236 odst. 1 písm. d) tr. ř.).