Rok 1957 / Ročník IX

Účastník, který v řízení podlehl, je povinen nahradit zvítězivšímu účastníku v rámci nákladů řízení i poplatky a znalečné, které tento zaplatil, a to přesto, že sám byl od poplatků a záloh osvobozen podle § 140 o. s. ř.

Pod pojem "domu" ve smyslu § 236 odst. 1 tr. zák. je třeba rozumět též všechny uzavřené prostory, které tvoří příslušenství domu, tedy i uzavřený dvůr, zahradu, půdu, sklep a všechny vedlejší místnosti.

O vniknutí do domu nebo bytu jiného tím, že pachatel užije násilí, půjde i tehdy, když pachatel užije násilí proti věci (na př. vylomí dveře, zámek, okno a pod.). Naproti tomu pouhé překonávání překážky, která činí pachateli určité obtíže (na př. přelézání plotu, vnikání do domu úzkým oknem vyžadujícím námahu) není užitím násilí.

Smírem sjednaným podle § 40 o. s. ř. nemohou účastníci ukončit chráněný nájemní poměr. Mohou tak učinit jen smírem sjednaným v řízení podle druhého dílu deváté hlavy druhé části občanského soudního řádu.

Otázka nepříčetnosti je otázkou právní, jejíž posouzení náleží soudu na základě zjištěných skutečností.

Nepříčetnost podle § 11 tr. zák. je dána nejen tehdy, když pachatel pro duševní poruchu nemohl v době činu rozpoznat, že jeho jednání je pro společnost nebezpečné, nýbrž i tehdy, když nemohl ovládat své jednání.

Účastníky řízení o vyklizení bytu nejsou osoby, které na vyklizované nemovitosti jsou jen na základě práva vyklizovaného nájemce.

Trest odnětí svobody, i když jeho výkon byl podmíněně odložen, je trestem přísnějším než trest nápravného opatření.

Po dobu, po kterou vázne na rodinném domku právo požívání, přísluší právo domáhat se přivolení k výpovědi z důvodů § 1 písm. f) nař. č. 179/1950 Sb., o důležitých důvodech k výpovědi chráněných nájmů nebo k jich zrušení bez výpovědi, výlučně poživateli. Je nerozhodné, zda nájemní poměr vznikl teprve za trvání požívacího práva či již před vznikem požívání.