část trestní

Zavinění pachatele k okolnosti podmiňující použití vyšší trestní sazby ve smyslu § 17 písm. b) tr. zákoníku lze v případě zločinu legalizace výnosů z trestné činnosti podle § 216 odst. 2 alinea 1, odst. 4 písm. b) tr. zákoníku dovodit jen tehdy, pokud s ohledem na okolnosti případu a osobní poměry (věk, zkušenosti, dostupné informace) znal, předpokládal nebo alespoň měl a mohl vědět o vyšší závažnosti tzv. zdrojového trestného činu, jehož výnos legalizoval, tedy že šlo o zvlášť závažný zločin, a nikoli jen o tom, že čin má obecně trestní povahu.

Taková znalost či předpoklad pachatele obvykle nebudou dány, pokud jednal sice vědomě ve vztahu k věci, která byla výnosem z trestné činnosti, ale jejíž hodnota odpovídala pouze větší škodě [§ 138 odst. 1 písm. c), odst. 2 tr. zákoníku], a navíc si tak počínal jen jednorázově a aniž by měl informace o celkovém rozsahu tzv. zdrojového trestného činu.

Dohoda o vině a trestu je nesprávná z hlediska druhu navrženého trestu ve smyslu § 314r odst. 2 tr. ř. i tehdy, jestliže je sjednán trest propadnutí náhradní hodnoty podle § 71 odst. 1 tr. zákoníku týkající se věci ve společném jmění manželů (rozhodnutí publikované pod č. 11/2016-II. Sb. rozh. tr.). Soud v takovém případě dohodu o vině a trestu neschválí a buď věc vrátí podle § 314r odst. 2 tr. ř. do přípravného řízení, nebo podle § 314r odst. 3 tr. ř. oznámí své výhrady státnímu zástupci a obviněnému, kteří mohou navrhnout nové znění dohody, a případně odročí veřejné zasedání. 

Přechod trestní odpovědnosti na právního nástupce obviněné právnické osoby podle § 10 odst. 1 t. o. p. o. je možný i v případech singulární sukcese na jednoho nebo více právních nástupců. Je však třeba zkoumat všechny konkrétní okolnosti právního nástupnictví, zejména objem a charakter převáděných práv a povinností, jejich význam pro právního předchůdce a subjektivní hledisko právního předchůdce v tom smyslu, zda jeho záměrem byla snaha vyhnout se potenciální trestní sankci za spáchaný trestný čin.

Trestní stíhání právního nástupce právnické osoby je možné vést také tehdy, pokud se trestní stíhání právního předchůdce nachází již v odvolacím řízení a odvolací soud se dozví o právním nástupnictví až v tomto stadiu trestního řízení. V takové situaci není třeba zahajovat trestní stíhání právního nástupce, je však nutné mu doručit obžalobu, rozhodnutí soudu prvního stupně, případně též odvolání podané právním předchůdcem, umožnit mu prostudování trestního spisu v reálném čase, tedy poskytnout mu dostatečný a přiměřený prostor k uplatnění obhajovacích práv a umožnit mu tak plnohodnotnou účast u veřejného zasedání včetně návrhů na zopakování či provedení důkazů.

Pochybnosti o způsobilosti obviněného náležitě se hájit ve smyslu § 36 odst. 2 tr. ř. nezakládá sama o sobě skutečnost, že obviněný učinil podání nesplňující zákonné náležitosti, například podání, z něhož není zřejmé, co sleduje, ani skutečnost, že nereagoval na výzvu k odstranění jeho vad podle § 59 odst. 3 tr. ř.

Jednočinný souběh trestných činů zjednání výhody při zadání veřejné zakázky, při veřejné soutěži a veřejné dražbě podle § 256 tr. zákoníku a přijetí úplatku podle § 331 tr. zákoníku není vyloučen.