část civilní

Právnická osoba se ve smyslu ustanovení § 42a odst. 2 obč. zák. považuje za osobou blízkou dlužníku, který je fyzickou osobou, je-li dlužník jejím statutárním orgánem (členem statutárního orgánu), jakož i tehdy, je-li dlužník společníkem, členem nebo zaměstnancem této právnické osoby (popřípadě má-li k ní jiný obdobný vztah) a současně, kdyby důvodně pociťoval újmu, kterou utrpěla právnická osoba, jako újmu vlastní.

Třídenní lhůta k podání námitek proti příkazu k úhradě nákladů exekuce (§ 88 odst. 3 zákona č. 120/2001 Sb. ve znění pozdějších předpisů) je lhůtou procesní, k jejímuž zachování postačí, jsou-li námitky nejpozději posledního dne lhůty odevzdány orgánu, který má povinnost je exekutorovi doručit.

Výkon rozhodnutí prodejem nemovitostí pro pohledávku, pro niž bylo zřízeno soudcovské zástavní právo, lze vést přímo nejen proti každému pozdějšímu vlastníku nemovitostí, který ji nabyl smluvně (§ 338d odst. 2 o. s. ř.), nýbrž i proti osobě, která se stala výlučným vlastníkem nemovitosti dohodou o vypořádání společného jmění s povinným.

Dohoda, kterou účastníci zakládají pravomoc soudu určitého státu, nemusí obsahovat označení místně příslušného soudu určeného státu. Ujednání o tom, který český soud konkrétně má spor projednat, není jen dohodou o pravomoci, nýbrž i dohodou o místní příslušnosti (§ 89a o. s. ř.). Jestliže strany dohodou založily pravomoc českých soudů, ale podmínky místní příslušnosti chybějí nebo je nelze zjistit, postupuje se podle § 11 odst. 3 o. s. ř.