část civilní

Plnenie z poistnej zmluvy, patriace už priamo osobe z poistnej zmluvy oprávnenej (§ 72 o. z.), do dedičstva po poručitelovi nepatrí.

Ustanovení závěti, jímž bylo zřízeno právo užívání bytu, je neplatné.

Nárok zlepšovatele na odměnu je nárokem právním, který podle § 21 odst. 1 vl. nař. č. 45/1957 Sb. vzniká po zavedení zlepšovacího návrhu. 

Prokáže-li zlepšovatel v soudním řízení, že příslušný odborový orgán byl o provedení smírčího řízení požádán a že se toto řízení nejpozději do 15 dnů neuskutečnilo z důvodů, jež stojí mimo sféry jeho působnosti, pak je tím podmínka soudní pravomoci ve smyslu § 3 odst. 8, § 31 odst. 4 zák. č. 34/1957 Sb. a § 25 vl. nař. č. 45/1957 Sb. splněna a soud nemůže odpírat ochranu práv zlepšovatele použitím ustanovení § 104 odst. 1 o. s. ř. 

Nedostatek projednání nároku na odměnu za zlepšovací návrh ve smírčím řízení není neodstranitelným nedostatkem podmínky řízení soudu.

Pre rozhodnutie o návrhu na obnovu konania stačí, že sa javí pravdepodobným, že tieto skutočnosti, rozhodnutia a dôkazy môžu privodiť pre navrhovatela priaznivejšie rozhodnutie; teda nie je treba, aby v tomto smere dospel súd k celkom bezpečnému záveru. Pre posúdenie otázky platnosti kúpnej zmluvy v konaní o obnove je nutné vychádzať zo stavu, ktorý bol v dobe uzavretia kúpnej zmluvy. Výška a primeranosť kúpnej ceny, pokial by mohla mať význam v konaní o návrhu na obnovu, musela by byť posudzovaná podla právneho stavu, ktorý platil v dobe uzavretia kúpnej zmluvy. Ustanovenie § 229 písm. b) o. s. p. má na mysli len tie prípady, kedy podla príslušného zákonného ustanovenia (napr. § 190, 199 ods. 1o. s. p.) je možné pôvodné rozhodnutie zmeniť alebo zrušiť. K zmene alebo k zrušeniu rozsudku vyslovujúceho neplatnosť kúpnej zmluvy, by však nemohlo dôjsť uzavretím novej kúpnej zmluvy alebo inej dohody.

K výkladu § 2 odst. 2 vyhl. č. 45/1964 Sb.

 "Jednotlivý předmět" ve smyslu tohoto ustanovení je nutno posuzovat samostatně, i když se oprava provádí současně na více předmětech najednou, případně když k opotřebení těchto předmětů dojde naráz.

O rozhodování podle ustanovení § 177 o. z. může jít jen v případě, že účastníci mají resp. měli k bytu, popř. jeho části (§ 394 odst. 3 o. z.), právo společného užívání. K správnému právnímu posouzení věci je třeba zabývat se i tím, zda jde o byt v rodinném domku a jaký je právní důvod užívání bytu. Právním důvodem užívání bytu v rodinném domku ženatým (vdaným) dítětem vlastníka rodinného domku nemusí být vždy jen právo osobního užívání bytu.

K posouzení závažnosti důvodů pro zrušení bezpodílového spoluvlastnictví manželů. Pouhé zjištění, že manželé žijí odděleně, nestačí k závěru, že jsou dány důvody pro zrušení bezpodílového spoluvlastnictví; je třeba zároveň zejména zkoumat, zda jde o trvalý a neodčinitelný stav (bez naděje na obnovu spolužití manželů), a zda se v důsledku odděleného žití manželů nepodílejí oba na vytváření společného majetku.