Sešit č. 7/1970

Ak bola výplata starobného dôchodku navrhovatelovi určená na 16. deň každého mesiaca, potom prislúcha navrhovatelovi zvýšenie starobného dôchodku podla úpravy uskutočnenej v zmysle čl. IV odst. 6 zák. č. 161/1968 Zb. od 16. 1. 1969, nie od 1. 1. 1969.

I když navrhovatel splňuje podmínku věku pro vznik nároku na plný starobní důchod sníženého podle zákona č. 161/1968 Sb. před 1. 1. 1969, vzniká mu nárok na tento důchod (za předpokladu splnění ostatních podmínek) teprve dnem 1. 1. 1969. Účastník odboje, který nesplnil do 31. 12. 1968 podmínku věku 60 let pro vznik nároku na starobní důchod a který splňuje podmínku sníženého věku pro vznik nároku na starobní důchod podle § 107 d) zák. č. 101/1964 Sb. ve znění zákona č. 161/1968 Sb., nemá nárok na poskytnutí zvláštního přídavku k starobnímu důchodu.

Ustanovenie § 1 vyhl. č. 60/1966 Zb. viaže poskytovanie starobného dôchodku pri zamestnaní zásadne (s výnimkou podla odseku 2 ) za podmienku dosiahnutia veku 65 rokov, eventuálne - u starobných dôchodkov zo zamestnania I. pracovnej kategórie alebo úplných starobných dôchodkov žien zo zamestnania alebo z pracovnej činnosti v JRD - na podmienku dosiahnutia veku 60 rokov; naproti tomu nárok na starobný dôchodok pri zamestnaní v preferovaných zamestnaniach uvedených v ustanovení § 2 cit. vyhl. nie je podmienený dosiahnutým hore uvedeného veku pracovníka. /1/

Sloučení důchodu z důchodového zabezpečení s důchodem z penzijního nadlepšení podle § 125 odst. 5 zák. č. 101/1964 Sb. je pouze formálním sloučením, které má význam např. pro zvláštní daň z důchodu, jejíž základ tvoří součet obou důchodových nároků. /1/ Podle ustanovení § 4 odst. 3 vl. nař. č. 18/1954 Sb. se k důchodům z penzijního nadlepšení nehledí při krácení důchodu z národního pojištění (důchodového zabezpečení) z jakéhokoli důvodu. To znamená, že nelze z hlediska § 56 odst. 2 zák. č. 101/1964 Sb. srovnávat součet vdovského důchodu a důchodu z penzijního nadlepšení se starobním důchodem.

Prekluzívní (promlčecí) doba, jejímž uplynutím zaniká (se promlčuje) právo poškozeného člena jednotného zemědělského družstva na náhradu za ztrátu na výdělku v důsledku pracovního úrazu, běží ode dne, kdy se poškozený mohl dovědět při vynaložení potřebné péče, jakou částkou byla výroční členskou schůzí družstva stanovena odměna za pracovní jednotku v příslušném roce. K zániku (promlčení) práva na náhradu za ztrátu na výdělku v důsledku pracovního úrazu.

Odpovědnost organizace za škodu na věcech odložených pracovníkem je vybudována na principu objektivní odpovědnosti; jsou-li dány zákonné podmínky (§ 204 zák. práce) této odpovědnosti, nepřichází v úvahu event. spoluzavinění škody pracovníkem, popř. zproštění organizace odpovědnosti za škodu.

Byla-li zjištěna u pracovníka nemoc z povolání a pracoval-li pracovník před jejím zjištěním u organizace za podmínek, z nichž tato nemoc vzniká, odpovídá organizace za škodu z nemoci z povolání bez ohledu na to, že snad pracovník byl zvýšenou měrou disponován pro onemocnění touto nemocí. Některé nemoci uvedené v příloze č. 1 k vyhl. č. 102/1964 Sb. nevznikají pouze v pracovním procesu, nýbrž i za jiných okolností z jiného důvodu; v takovém případě je nutno umožnit organizaci, aby případně podala důkaz o tom, že nemoc vznikla výhradně z příčin, které nebyly v souvislosti s prací u organizace.