Sešit č. 6/1974

Za věci, které jsou ve smyslu ustanovení § 139 tr. zák. v opatrování socialistické organizace, je nutno považovat též věci, které pracovník organizace odložil při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním na místě k tomu určeném nebo na místě, kam se obvykle odkládají (§ 204 zák. práce).

Rozhodnutí souvisící s výkonem trestu ve vykonávacím řízení činí soud bez návrhu, pokud zákon nestanoví jinak. Pokud soud rozhodnutí učinil na návrh osoby, která není k návrhu ze zákona oprávněna, nestává se tato osoba (s výjimkou prokurátora) oprávněnou k podání stížnosti proti takovému opatření.

K poměru neoprávněného užívání cizího mot. vozidla (§ 209a odst. 1 tr. zák.) a krádeže (§ 247 odst. 1 tr. zák.). Ust. § 209a odst. 1 tr. zák. předpokládá, že pachatel má úmysl užívat cizí mot. vozidlo jen přechodně, tj. disponovat s ním jen relativně kratší dobu, aniž by tím však vyčerpal jeho podstatu nebo je podstatně opotřeboval. V úmyslu pachatele cizí mot. vozidlo přechodně užívat musí tedy být zahrnut i záměr vrátit je po jeho přechodném užití osobě, které bylo odňato anebo této osobě alespoň umožnit, aby obnovila své dispoziční právo s mot. vozidlem, jehož výkon jí byl přechodně tr. činem pachatele znemožněn. Jestliže se pachatel zmocnil cizího mot. vozidla v úmyslu užívat je delší dobu nebo sice po kratší dobu, avšak za cenu jeho podstatnějšího opotřebení, nejde o tr. čin neoprávněného užívání cizího motorového vozidla podle § 209a odst. 1 tr. zák., nýbrž o trestný čin krádeže podle § 247 odst. 1 tr. zák.

Stavební bytová družstva nejsou oprávněna nabízet a přejímat záruky, popř. podávat žádosti uvedené v § 4 odst. 1 a § 6 odst. 1 tr. ř. ani za své členy, ani za své pracovníky, byť i nebyli jejich členy.

III. K otázce souběhu trestného činu krádeže podle § 247 tr. zák. spáchaného formou násilného vloupání do bytu nebo chaty s trestným činem porušování domovní svobody podle § 238 tr. zák.

Má-li být z podnětu odvolání podaného jen ve prospěch obviněného uložen souhrnný trest odnětí svobody, je pro jeho nejvyšší výměru z hlediska zákazu reformace in peius určující součet trestu uloženého soudem prvního stupně a trestu, který v důsledku uložení trestu souhrnného má být zrušen. Byl-li trest odnětí svobody uložen jako souhrnný, ale nesprávně ve vztahu k jinému trestu, než ke kterému měl být správně uložen, je pro nejvyšší výměru souhrnného trestu z hlediska zákazu reformace in peius určující součet té části nesprávně uloženého trestu souhrnného, o kterou je nesprávně uložený trest souhrnný delší než trest při jeho uložení zrušený, a trestu, který má být při správném uložení souhrnného trestu zrušen. Otázku, zda souhrnný trest není přísnější než tresty uložené dřívějšími rozsudky, které se týkají sbíhajících se trestných činů, je nutno řešit v konkrét. případě po zhodnocení dříve uložených trestů z hlediska jejich druhu a výměry a při zachování zásad platných pro ukládání souPubl.ho trestu.

Má-li být z podnětu odvolání podaného jen ve prospěch obviněného uložen souhrnný trest odnětí svobody, je pro jeho nejvyšší výměru z hlediska zákazu reformace in peius určující součet trestu uloženého soudem prvního stupně a trestu, který v důsledku uložení trestu souhrnného má být zrušen. Byl-li trest odnětí svobody uložen jako souhrnný, ale nesprávně ve vztahu k jinému trestu, než ke kterému měl být správně uložen, je pro nejvyšší výměru souhrnného trestu z hlediska zákazu reformace in peius určující součet té části nesprávně uloženého trestu souhrnného, o kterou je nesprávně uložený trest souhrnný delší než trest při jeho uložení zrušený, a trestu, který má být při správném uložení souhrnného trestu zrušen. Otázku, zda souhrnný trest není přísnější než tresty uložené dřívějšími rozsudky, které se týkají sbíhajících se trestných činů, je nutno řešit v konkrét. případě po zhodnocení dříve uložených trestů z hlediska jejich druhu a výměry a při zachování zásad platných pro ukládání souPubl.ho trestu.