Sešit č. 5/1995

Předmětem soudního přezkoumání rozhodnutí orgánu sociálního zabezpečení, jímž byla provedena valorizace důchodu podle zákona č. 547/1992 Sb., o zvýšení důchodů v roce 1993, a které bylo napadeno opravným prostředkem poživatele důchodu, je správná aplikace zákona o valorizaci důchodů a nikoli výše dosud pobíraného důchodu. V řízení o tomto opravném prostředku nemůže být přezkoumáváno další rozhodnutí orgánu sociálního zabezpečení, jehož cílem bylo odstranění zjištěné chyby ohledně mylného uvedení roku přiznání invalidního důchodu, pokud proti tomuto dalšímu rozhodnutí navrhovatel nepodal samostatný opravný prostředek.

O době předepsané pro ukončení vysokoškolského studia (§ 24 odst. 5 zákona č. 87/1991 Sb., o mimosoudních rehabilitacích) není v právním předpise blíže uvedeno, zda jde pouze o dobu studia objektivně stanovenou vysokou školou pro daný studijní obor, popřípadě o dobu předepsanou v konkrétním případě nebo individuálně určenou konkrétnímu studentu. Výkladem citovaného ustanovení nelze dospět ke zúžení této podmínky.Jde tu o dobu studia předepsanou konkrétnímu studentu pro ukončení studia.

Bylo-li skončení pracovního vztahu neplatné podle ustanovení § 21 zákona č. 87/1991 Sb., považuje se podle ustanovení § 24 odst. 1 téhož zákona pro účely důchodového zabezpečení doba od skončení tohoto pracovního vztahu do dne vzniku nároku na starobní důchod (nejdéle však do dne účinnosti tohoto zákona) za dobu zaměstnání.Byl-li rozvázán pracovní poměr k 31.12.1987 z důvodu odchodu do starobního důchodu dohodou z 22. 9.1987, k níž byl pracovník donucen politickou perzekucí, potom mu nárok na starobní důchod vznikl ze zákona dovršením 60 let věku (dnem 24. 5.1986) a k neplatnému skončení pracovního poměru došlo až k 31.12.1987. Nelze tu proto použít ustanovení zákona č. 87/1991 Sb. a provést přepočet starobnímu důchodu podle ustanovení § 24 odst. 6 téhož zákona.

Invalidní a částečný invalidní důchod jsou samostatnými dávkami důchodového zabezpečení. Při změně plné invalidity na invaliditu částečnou je třeba invalidní důchod odejmout (§ 96 odst. 1 zákona č. 100/1988 Sb.), K tomuto odnětí může dojít jen rozhodnutím orgánu důchodového zabezpečení (§ 122 odst. 1 zákona č. 100/1988 Sb.) musí být vydáno a účastníku doručeno do vlastních rukou (§ 121 odst. 1 a § 124 písm. a/ zákona č. 100/1988 Sb.). Může být vydáno buď jako samostatné rozhodnutí nebo může být součástí rozhodnutí, jímž se při změně invalidity v invaliditu částečnou nově přiznává částečný invalidní důchod.

Závěry znaleckého posudku nelze bez dalšího přebírat, ale je třeba v případě potřeby je ověřovat i jinými důkazy, a to zejména tehdy, jestliže mohou být pochybnosti o správnosti závěrů znaleckého posudku. Tak tomu je např., připouští-li znalecký posudek možnost zpřesnění jím uváděných údajů, avšak k tomuto zpřesnění znalec nepřikročí, nebo postupuje-li znalec ve znaleckém posudku podle určitého předpisu, ale v dílčím závěru se od něho bez bližšího zdůvodnění odchýlí.Dovolání je ve smyslu ustanovení § 238 odst. 1 o. s. ř. přípustné proti rozsudku odvolacího soudu, a to i pokud jde o výrok rozsudku odvolacího soudu, jímž nebylo vyhověno měnícím rozsudkem zcela žalobnímu návrhu, který se netýkal více samostatných návrhů.

Registr svazků bývalé Státní bezpečnosti není informačním systémem podle zákona č. 256/1992 Sb., nýbrž je archivním materiálem, z něhož lze poskytovat informace jen způsobem vymezeným zmocněním stanoveným v zákoně č. 451/1991 Sb. tyto údaje nelze vymazávat, ani ničit. Žalobu domáhající se likvidace hmotných nosičů, na nichž jsou vázány údaje uvedených registrů, soud proto zamítne.

Nedojde-li v řízení o dědictví k dohodě dědiců podle ustanovení § 482 o. z., potvrdí soud nabytí dědictví těm, jejichž dědické právo bylo prokázáno (§ 483 o. z.), i ohledně členského podílu v bytovém družstvu podle dědických podílů (§ 484, věta první, o. z. a § 175q odst. 1 o. s. ř.), pokud tento členský podíl nenáleží pozůstalému manželovi (§ 707 odst. 2, věta druhá, o. z.).Nejde-li o dědice, kteří jsou manžel a manželka (a na něž tedy může přejít společné členství v bytovém družstvu a společný nájem družstevního bytu) nebo nedohodnou-li se ve shora uvedeném případě dědicové o tom, kdo z nich získá členský podíl v bytovém družstvu a kdo se stane nájemcem družstevního bytu (§ 706 odst. 2 o. z.), lze se žalobou domáhat, aby ji soud projednal a rozhodl o tomto sporu mezi dědici, kteří v řízení o dědictví získali členský podíl v bytovém družstvu, každý z nich podle svých dědických podílů.