Sešit č. 2-3/1984

Čiastkovaniu starobného dôchodku podla čl. 13 Dohody medzi Československou republikou a Federatívnou ludovou republikou Juhosláviou o sociálnom poistení (prílohy vyhlášky č. 3/1958 Zb.), priznaného v najnižšej výmere účastníkovi odboja (§ 56 zákona č. 121/1975 Zb.), nepodlieha tá časť dávky, o ktorú bol starobný dôchodok zvýšený v dôsledku účasti požívatela dôchodku v odboji.

Výjimečné vyplácení dávek důchodového zabezpečení do ciziny může stanovit mezistátní úmluva (§ 69, věta první, zákona č. 121/1975 Sb.). /1/ Podmínka pro výplatu československého dílčího starobního důchodu francouzskému státnímu příslušníku není splněna, jestliže tento žadatel o výplatu důchodu nebydlí v jednom ze smluvních států Všeobecné úmluvy o sociální bezpečnosti mezi Československem a Francií (čl. 15 této přílohy k vyhlášce č. 215/1949 Sb.).

Pri uplatnení zásady uvedenej v ustanovení § 23 ods. 3 zákona č. 121/1975 Zb. pre určenie výšky dane zo mzdy, rozhodujúcej pre zistenie najvyššej percentuálnej výmery starobného (invalidného) dôchodku, sa neprihliada na to, že pracujúci splňal ku dňu vzniku nároku na dôchodok podmienky zákona o dani zo mzdy pre stanovenie tejto dane vo vyššej alebo nižšej sume.

Ak orgán sociálneho zabezpečenia odňal dávku dôchodkového zabezpečenia, je súd povinný zistiť v konaní o preskúmaní tohto rozhodnutia, či nárok na túto dávku skutočne zanikol, a až potom preskúma zákonnosť rozhodnutia, aj z hladiska uvedeného v ustanovení § 62 ods. 2, veta druhá, zákona č. 121/1975 Zb. Ak bola dávka odňatá dôvodne, pričom orgán sociálneho zabezpečenia dávku odňal aj pre čas pred doručením rozhodnutia tohto orgánu požívatelovi dôchodku, súd zruší toto rozhodnutie za čas pred jeho doručením a potvrdí ho za čas po jeho doručení.

Jen ze skutečnosti, že účastník nepodal ihned po uplynutí třiceti dnů od podání návrhu na zahájení rozhodčího řízení návrh, aby spor byl postoupen k projednávání soudu, když nebyl ani schválen smír ani nebylo vydáno rozhodnutí (§ 212 odst. 2 zák. práce), nevyplývá, že v zahájeném řízení řádně nepokračuje a že promlčecí doba běží (§ 261 odst. 3 zák. práce)

Ak mal pracovník pred vznikom škody z pracovného úrazu alebo z choroby z povolania priemerný zárobok vyšší než 2500 Kčs, je súd povinný zaoberať sa otázkou obmedzenia výšky náhradnej škody a posúdiť návrhom uplatnený nárok aj z toho hladiska, či škoda bola spôsobená úmyselne alebo výhradne organizáciou porušením predpisom na zaistenie bezpečnosti a ochrany zdravia pri práci, lebo v takých prípadoch obmedzenie výšky náhrady škody neplatí (§ 195 ods. 2 Zák. práce).

Nevyhnutným predpokladom priznania odškodnenia za pracovný úraz je aj bezpečné preukázanie príčinnej súvislosti medzi úrazovým dejom a poškodením zdravia pracovníka nestačí tu teda len pripustenie možnosti zhoršenia zdravotného stavu pracovníka v dôsledku poškodenia zdravia úrazovým dejom pri plnení pracovných úloh alebo v priamej súvislosti s ním.