Sešit č. 2-3/1977

Jestliže nebyly splněny podmínky odpovědnosti organizace za škodu na odložených věcech pracovníka podle ustanovení § 204 zák. práce, je třeba posoudit odpovědnost organizace ještě podle ustanovení § 187 zák. práce. V ustanovení § 187 odst. 1 zák. práce jde o škodu, která vznikla pracovníkovi při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním a která vznikla porušením právní povinnosti nebo úmyslným jednáním, jež sice není v rozporu s právní normou, ale je v rozporu s pravidly socialistického soužití. Nerozhoduje, zda k protiprávnosti došlo zaviněným jednáním anebo bez zavinění; nerozhoduje také, zda právní povinnost porušil pracovník organizace nebo jiná osoba anebo jiná organizace. V případech uvedených v ustanovení § 187 odst. 2 zák. práce nezáleží na tom, při jaké činnosti vznikla poškozenému škoda. Rozhodné však je, z jakého jednání organizace nebo pracovníků, kteří jednají jejím jménem, vznikla pracovníkovi škoda.

V rozporu s článkem III zák. práce by byla výpověď pracovníka (pracovnice) s uplatněním výpovědního důvodu podle ustanovení § 51 odst. 1 písm. e/ zák. práce, jestliže se přestěhováním za manželkou (manželem) nezhoršily nebo dokonce zlepšily jeho (její) podmínky pro výkon práce u organizace, u níž je zaměstnán (zaměstnána). /1/

Ustanovení § 339 odst. 2 o. s. ř. se nevztahuje na návrh oprávněného podle ustanovení § 350 odst. 2 o. s. ř.; nemusí proto být tento návrh na způsob vymožení potřebného nákladu předem uplatněn již v návrhu na soudní výkon rozhodnutí provedením prací a výkonů. Vymožení potřebného nákladu předem se provádí při soudním výkonu rozhodnutí podle ustanovení § 350 o. s. ř. a nikoliv samostatným výkonem rozhodnutí (např. podle ustanovení § 276 a násl. o. s. ř.). Ukáže-li se v průběhu provádění soudního výkonu rozhodnutí podle ustanovení § 350 o. s. ř., že povinnému předem pravomocně potřebný náklad na provedení prací a výkonů (§ 350 odst. 2 o. s. ř.) je vyšší, než je zapotřebí, může jej soud snížit ve smyslu ustanovení § 263 odst. 1 o. s. ř., aby výkon ani ohledně nákladů nebyl proveden ve větším rozsahu, než stačí k uspokojení oprávněného.

Je-li předmětem převodu stavba, která má jednu či více součástí, musí mít státní notářství před registrací smlouvy o jejím převodu především objasněno, zda jde o součást věci a nikoliv o samostatnou věc, a musí mít přitom na zřeteli, že zákonný předpoklad součásti věci, že totiž nemůže být od věci oddělena, aniž by se tím věc znehodnotila (§ 120 o. z.), znamená fyzickou neoddělitelnost součásti, ale také neoddělitelnost a znehodnocení funkční.

Byt možno platne nadobudnúť do osobného vlastníctva (bezpodielového spoluvlastníctva manželov) iba spôsobmi upravenými ustanoveniami zákona č. 52/1966 Zb. - spoločnou výstavbou domu občanmi, prevodom zo štátneho socialistického vlastníctva, dedením a prevodom vlastníctva bytu medzi občanmi. Nemožno však nadobudnúť osobné vlastníctvo bytu prevodom (napr. kúpou alebo darom) od vlastníka rodinného domčeka, ktorý je vo vlastníctve občana. Na tieto dôsledky právnej úpravy osobného vlastníctva treba dbať pri vykonávaní súpisu aktív a pasív dedičstva po poručitelovi, a to bez ohladu aj na registrovanú zmluvu, ktorou mal poručitel nadobudnúť osobné vlastníctvo bytu spôsobom nezodpovedajúcim ustanoveniam zákona č. 52/1966 Zb.

Úkony soudu prvního stupně po podání odvolání účastníka řízení proti rozhodnutí tohoto soudu, jež jsou uvedeny v ustanovení § 210 odst. 2 o. s. ř., není míněno provádění důkazů (§ 122 až § 131 o. s. ř.).

Z ustanovení § 146 odst. 2 a § 152 odst. 1 zákona č. 121/1975 Sb. vyplývá, že podmínky nároku na starobní důchod, který vznikl před 1. 1. 1976, je třeba posuzovat podle ustanovení § 152 zákona č. 121/1975 Sb., jsou-li splněny podmínky uvedené v tomto ustanovení.