Sešit č. 2/2009

Právo na zúžení společného jmění podle § 148 odst. 2 obč. zák. se nepromlčuje.

Žalobu na zúžení společného jmění manželů nelze zamítnout pro rozpor postupu žalobce s dobrými mravy.

Soud rozhodne podle § 11 odst. 3, věty druhé, zákona č. 72/1994 Sb. ve znění pozdějších předpisů i tehdy, jestliže se shromáždění vlastníků jednotek v přiměřené době nesešlo, ačkoliv vlastník jednotky o jeho svolání požádal.

V konkursní věci zahájené před 1. 1. 2008 se pro dovolací řízení zahájené po 1. 1. 2008 použijí ustanovení občanského soudního řádu o dovolání ve znění účinném do 31. 12. 2007.

Ztratí-li po zahájení řízení způsobilost být účastníkem řízení fyzická osoba, která nezanechala žádné dědice, jejíž dědici jsou nezpůsobilí dědit nebo jejíž dědictví nenabude (nemůže nabýt) z jiných důvodů žádný dědic, soud rozhodne (§ 107 o. s. ř.) o tom, že v řízení bude na jejím místě pokračováno se státem, jen tehdy, bylo-li pravomocným usnesením o dědictví potvrzeno, že dědictví připadlo státu podle ustanovení § 462 obč. zák.

V režimu Nařízení Rady (ES) číslo 44/2001 ze dne 22. 12. 2000, o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech, platí, že soud nemůže (s výjimkou věcí uvedených v článku 22 nařízení) přezkoumávat svoji mezinárodní příslušnost (pravomoc) a místní příslušnost dříve, než doručí žalobu žalovanému a umožní mu, aby se k ní vyjádřil. Příslušnost procesního soudu totiž může být založena postupem podle článku 24 nařízení, tj. tím, že se žalovaný vyjádří k žalobě, aniž by nejpozději současně s tímto vyjádřením vznesl námitku nedostatku příslušnosti procesního soudu.

Cizinec je povinen respektovat pravomocné rozhodnutí Policie České republiky – oblastního ředitelství služby cizinecké a pohraniční policie, jímž mu bylo uloženo správní vyhoštění, i v případě, že v tomto rozhodnutí nebyla s ohledem na jeho zajištění za účelem vyhoštění stanovena lhůta pro vycestování z území České republiky, ale byla stanovena dodatečně výjezdním vízem*). Jestliže se po takto stanovené lhůtě zdržuje na území České republiky, činí tak v rozporu rozhodnutím správního orgánu, jímž mu byl pobyt zakázán, ve smyslu ustanovení § 171 odst. 1 písm. b) tr. zák. o trestném činu maření výkonu úředního rozhodnutí. 

 *) Poznámka redakce: zákonem č. 222/2003 Sb. byl s účinností od 1. 5. 2004 zaveden institut výjezdního příkazu.

Postoupení věci místně příslušným soudem pro mládež (§ 37 z. s. m.) z důvodů uvedených v ustanovení § 39 z. s. m. představuje výjimku z pravidel o místní příslušnosti soudu v řízení proti mladistvému a je možné v kterémkoli stadiu řízení před soudem pro mládež.

Takový postup je však podmíněn zjištěním, že postoupení věci jinému soudu bude ku prospěchu mladistvého a že se zřetelem na zájmy mladistvého bude konání trestního řízení u tohoto soudu nejúčelnější. 

Hledisky, na nichž je založena možnost postoupit věc z důvodu vhodnosti jinému soudu pro mládež podle § 39 z. s. m., jsou tedy jednak prospěch mladistvého a jeho zájmy vycházející z účelu zákona o soudnictví ve věcech mládeže zakotveného zejména v ustanovení § 1 odst. 2 z. s. m., jednak účelnost konání řízení u jiného soudu s ohledem na možnosti efektivnější součinnosti a spolupráce s jinými subjekty ve smyslu pravidel obsažených v ustanovení § 40 z. s. m. Proto takový postup nelze odůvodnit toliko zásadou rychlosti či hospodárnosti řízení.