Sešit č. 10/1976

V případě ukládání souhrnného trestu podle § 35 odst. 2 tr. zák. skutečnost, že pachatel byl ve výkonu trestu odnětí svobody uloženého zrušeným rozsudkem, není důvodem pro zařazení pachatele do druhé nápravně výchovné skupiny podle § 30a odst. 2 písm. b) tr. zák.

Výkonný praporčík jednotky ČSLA není veřejným činitelem ve smyslu § 89 odst. 8 tr. zák., pokud zprostředkovává výplatu zástupného, třídnosti, příspěvků za práci v hlučném prostředí, náhrady za neodebranou stravu a služného mezi příslušným orgánem vojenské správy (finančním náčelníkem) a jednotlivými vojáky.

Byla-li věc před zahájením trestního stíhání odevzdána příslušnému orgánu ke kázeňskému projednání podle § 159 odst. 3 písm. b) tr. ř., stává se pravomocné rozhodnutí velitele (náčelníka) o trestném činu pachatele podle § 294 odst. 2 tr. zák. překážkou ve smyslu § 11 odst. 1 písm. h) tr. ř., která brání zahájení trestního stíhání téhož pachatele pro týž skutek.

K poskytování ubytování za úplatu na přechodnou dobu podle § 397 a násl. obč. zák. se nevyžaduje přivolení národního výboru a nelze je tedy bez dalšího považovat za neoprávněnou výdělečnou činnost ve smyslu § 2 písm. c) zák. č. 150/1969 Sb. O nedovolenou činnost by mohli jít jen tehdy, kdyby bylo poskytování takového ubytování v rozporu s pravidly socialistického soužití podle čl. VI obč. zák.

Řízení motorového vozidla po vykonání trestu zákazu činnosti spočívající v řízení motorového vozidla nezakládá znaky přečinu maření výkonu úředního rozhodnutí podle § 7 písm. b) zák. č. 150/1969 Sb., i když pachatel řídil vozidlo, aniž mu byl vrácen řidičský průkaz zadržený orgánem Veřejné bezpečnosti podle § 15 odst. 1 vyhl. č. 87/1964 Sb.

I. Jako pokus lze posoudit i jednání, jímž pachatel sice ještě nezačal naplňovat objektivní stránku trestného činu popsanou ve zvláštní části trestného zákona, ale které má přímý význam pro dokonání trestného činu, uskutečňuje se v bezprostřední časové souvislosti s následkem, který má nastat, a na místě, kde má dojít k následku trestného činu.

Jednání pachatelů, kteří v úmyslu násilím nebo pohrůžkou bezprostředního násilí vynutit na poškozeném prozrazení úkrytu peněz a potom se jich zmocnit a kteří vniknou za tím účelem do domu poškozeného, kde se zmocňují věcí mu náležejících a k násilí nebo pohrůžce bezprostředního násilí nedojde jen proto, že poškozený se před pachateli v domě ukryl, je třeba posoudit jako pokus trestného činu loupeže podle § 8 odst. 1, § 234 odst. 1 tr. zák. a nikoli jen jako přípravu k tomuto trestnému činu.

II. Organizovanou skupinou ve smyslu § 234 odst. 2 písm. a) tr. zák. se rozumí sdružení více osob, v němž je provedeno určité rozdělení úloh mezi jednotlivé členy a jehož činnost se v důsledku toho projevuje určitou plánovitostí a koordinovaností a jímž se spáchání činu usnadňuje a zvyšuje se pravděpodobnost dosažení sledovaného cíle.

III. Znak "nejméně se dvěma osobami" ve smyslu § 238 odst. 2 písm. b) tr. zák. předpokládá, že se na jednání pachatelově podílejí ještě aspoň dvě další osoby, zpravidla jako spolupachatelé; podle okolností však může jít i o některou z forem účastenství podle § 10 tr. zák.

Nevyžaduje se užší součinnost mezi pachateli např. ve formě spolčení, organizované skupiny apod.

Přestupek proti socialistickému soužití podle § 19 zák. č. 60/1961 Sb. nemusí být vždy činem, který má obdobnou povahu jako jednání popsané v ustanovení § 9 odst. 1 písm. a) zák. č. 150/1969 Sb., o přečinech. Postižení za takový přestupek nemusí proto vždy zakládat znak, že pachatel