Sešit č. 1/2001

Jestliže se okresní správa sociálního zabezpečení domáhá soudního výkonu platebního výměru, který sama vydala, má způsobilost být účastníkem řízení (§ 19, věta za středníkem, o.s.ř.) a je tedy i oprávněna podat návrh na soudní výkon rozhodnutí.

Dílčím útokem ve smyslu § 89 odst. 3 TrZ je nutno rozumět nejen samotné jednání - projev vůle pachatele ve vnějším světě, které naplňuje tento znak objektivní stránky skutkové podstaty určitého stejného trestného činu, ale i naplňování ostatních znaků jeho skutkové podstaty. Každý dílčí útok totiž musí mít všechny znaky skutkové podstaty trestného činu, o jehož pokračování má jít.*) 

Např. u trestného činu podvodu podle § 250 TrZ je za dílčí útok nutno považovat i naplňování následku, který vznikl v příčinné souvislosti s dílčím jednáním. Jestliže je na základě nepravdivého formuláře předloženého pachatelem vyplácena určitá dávka, na kterou by v případě uvedení správných údajů neměl pachatel nárok, vzniká následek trestného činu podvodu podle § 250 TrZ spáchaného tímto útokem - škoda na cizím majetku, jakož i obohacení pachatele - postupně po dobu, po kterou byly na podkladě nepravdivého formuláře vypláceny jednotlivé dávky. Tento útok není časově ukončen doručením nepravdivého formuláře plátci dávek, ale až převzetím poslední takové výplaty. Z takového časového vymezení útoku je nutno vycházet při hodnocení, zda další útok záležící v předložení nového nepravdivého formuláře a pobírání dávek je v časové souvislosti s předcházejícím útokem ve smyslu ustanovení § 89 odst. 3 TrZ.

Pravomoc českých soudů v majetkových věcech může být - podle § 86 odst. 2 o.s.ř. a § 37 odst. 1 zákona č. 97/1963 Sb. - založena i tím, že žalovaný má obchodní podíl ve společnosti se sídlem v České republice. 

Jde-li o nařízení předběžného opatření pro obavu, že by výkon soudního rozhodnutí byl (jinak) ohrožen, rozumí se "věcí samou" v případě, že nejde o rozhodnutí vydané českým soudem, vlastní řízení o výkon rozhodnutí a místní příslušnost je nutno poměřovat ustanovením § 252 o.s.ř.

Vzhledem k tomu, že zákonodárce stanovením znaků skutkových podstat jednotlivých trestných činů vyjádřil i jejich tzv. typovou nebezpečnost, je vyloučeno obecně stanovit podmínky, za nichž skutky, které jinak naplňují znaky některé skutkové podstaty, dosahují zákonem ( § 3 odst. 2 tr. zák.) požadovaného stupně nebezpečnosti pro společnost. Šlo by vlastně o nepřípustné rozšiřování znaků skutkové podstaty, které musejí být k trestnosti činu naplněny. 

Proto u skutkové podstaty trestného činu neoprávněného zásahu do práva k domu, bytu nebo k nebytovému prostoru podle § 249a odst. 2 tr. zák. nelze dovodit, že k trestnosti činu z hlediska materiální podmínky je nutné, aby pachatel jednal za okolností na straně poškozeného, které činí omezování užívacího práva pro něho nějakým způsobem citelnějším (např. nemá kde přespávat).

Usnesení o povinnosti zaplatit soudní poplatek z odvolání se doručuje pouze zástupci účastníka s plnou mocí pro celé řízení; nejde o povinnost účastníka osobně v řízení něco vykonat (§ 49 odst. 1 o.s.ř. ).

Pro naplnění podmínky čl. 3 odst. 1 písm. c) Úmluvy o předávání odsouzených osob (uveřejněna pod č. 553/1992 Sb.) spočívající v požadavku, aby zbytek trestu odnětí svobody, který je třeba ještě vykonat, činil nejméně šest měsíců, v případě, kdy cizozemský soud uloží trest odnětí svobody v určitém časovém rozpětí vymezeném minimální a maximální dobou jeho trvání (např. trest odnětí svobody je stanoven od pěti do dvaceti pěti let), je s ohledem na podstatu a smysl této Úmluvy rozhodující maximální výměra uloženého trestu.