Sešit č. 1/1982

Nejde o trestný čin podplácania v zmysle § 161 odst. 1 Tr. zák., ak páchatel poskytne, ponúkne alebo slúbi úplatok inému za to, aby pred orgánom činným v trestnom konaní ako svedok zamlčal okolnosť, ktorá má podstatný význam pre rozhodnutie. V takom prípade ide podla okolností o prípravu, resp. návod na trestný čin krivej výpovede a nepravdivého znaleckého posudku podla § 175 odst. 1 písm. b) Tr. zák.

Nabídl-li obviněný příslušníkům SNB a členu PS VB bezvýsledně úplatek za to, aby mu vrátili zadržený řidičský průkaz a upustili od dalších služebních úkonů směřujících ke zjištění, zda neřídil motorové vozidlo po požití alkoholických nápojů, naplnil znaky trestných činů podplácení podle § 161 odst. 1, 2 tr. zák. a přípravy k trestnému činu zneužívání pravomoci veřejného činitele podle § 7 odst. 1, § 158 odst. 1 písm. c) tr. zák. v jednočinném souběhu. Trestný čin přípravy k trestnému činu zneužívání pravomoci veřejného činitele podle § 7 odst. 1, § 158 odst. 1 písm. c) tr. zák. není v takovém případě konzumován trestným činem podplácení podle § 161 odst. 1, 2 tr. zák.

Nesplněním povinnosti uložené v § 15 odst. 1 písm. b) zák. č. 142/1970 Sb., o devizovém hospodářství nabídnout devizové bance nebo devizovému místu (např. PZO Tuzex) k odkupu valuty do 15 dnů po nabytí vzniká devizová škoda. Odpovědnosti za tuto způsobenou škodu se pachatel může zbavit jen skutečným, byť i dodatečným (srov. sdělení ministerstva financí uveřejněné v částce č. 6/1954 Ú. l.) dobrovolným splněním nabídkové povinnosti, nikoliv poukazem na to, že chtěl v budoucnosti použít zatajených valut k nákupu v tuzexových prodejnách. K posouzení výše devizové škody.

Těžší následek uvedený v § 132 odst. 4 tr. zák., totiž že pachatel trestným činem rozkrádání majetku v socialistickém vlastnictví způsobil škodu velkého rozsahu, musí být zaviněn alespoň z nedbalosti. Nedbalost pachatele ve vztahu k tomuto těžšímu následku musí však být prokázána a nelze ji presumovat jen ze skutečnosti, že tento těžší následek je v příčinném vztahu k úmyslnému jednání pachatele zaměřenému k rozkrádání majetku v socialistickém vlastnictví.

I. K montáži rodinných domků pro jiné občany je třeba povolení příslušného státního orgánu. Proto výdělečné provozování takové činnosti bez příslušného povolení je třeba považovat za nedovolené podnikání ve smyslu § 118 odst. 1 tr. zák. Takovou činnost provozovanou pro větší počet občanů a za odměnu převyšující hodnotu vynaložené práce a zahrnující i režii a zisk, které účtuje socialistická organizace, když takové práce provádí, nelze posuzovat jako občanskou výpomoc podle § 384 a násl. obč. zák. II. Při spolupachatelství trestného činu nedovoleného podnikání podle § 9 odst. 2, § 118 odst. 1 tr. zák. okolnost podmiňující použití vyšší trestní sazby, že pachatel získal takovým činem značný prospěch (§ 118 odst. 2 písm. b/ tr. zák.) se přičítá spolupachateli nejen tehdy, když sám získal prospěch kolem 20 000,- Kčs, ale i tehdy, když byl takový prospěch dosažen součtem prospěchů všech spolupachatelů. III. Výkazy a tabulky o rozsahu trestné činnosti jednotlivých obviněných a výši dosaženého prospěchu sestavené vyšetřovatelem v přípravném řízení na základě hodnocení výpovědí svědků a dalších důkazů nejsou důkazem ve smyslu § 89 odst. 2 tr. ř., který by bylo možno použít jako listinný důkaz před soudem. Jde pouze o vlastní orientační pomůcku vyšetřovatele o hodnocení výsledků dokazování v přípravném řízení.

Vedúci kontrolného a inventarizačného oddelenia závodu nie je verejným činitelom v zmysle § 89 odst. 8 Tr. zák.

Za znalca z odboru psychiatrie v zmysle § 116 odst. 1 Tr. por., ktorý môže vyšetriť duševný stav obvineného, možno pribrať len lekára psychiatra, ktorý získal predpísaným spôsobom vysokoškolské lekárske vzdelanie a špecializáciu v odbore psychiatrie. Takýmto znalcom nemôže byť klinický psychológ, ktorý nemá lekárske vzdelanie, hoci by aj pracoval ako tzv. iný odborný pracovník v zdravotníctve na úseku psychiatrie a získal tak odborné znalosti z odvetvia psychiatrie.