Rok 2006

Trestný čin maření výkonu úředního rozhodnutí podle § 171 odst. 2 písm. a) tr. zák. nelze ani za splnění dalších zákonem stanovených podmínek spáchat převodem členských práv a povinností vyplývajících z členství v družstvu, neboť tato práva a povinnosti nejsou věcí, jejíž zcizení (zničení, poškození apod.) zmíněné ustanovení požaduje.

Jestliže místopředseda představenstva akciové společnosti, který nebyl oprávněn jednat za představenstvo samostatně (§ 191 odst. 1 obch. zák.), podepsal za akciovou společnost směnku, stal se osobou směnečně zavázanou z uvedené směnky podle článku I. § 8 zákona směnečného a šekového č. 191/1950 Sb.

Jiným podnětem k trestnímu stíhání, od kterého běží lhůta 2 týdnů, v níž musí být skončeno zkrácené přípravné řízení podle § 179b odst. 4 tr. ř., může být i zjištění policejního orgánu, že jednání, dříve posuzované jako přestupek, vykazuje znaky trestného činu.

Z přiměřeného použití ustanovení § 163a odst. 4 obch. zák. pro společnost s ručením omezeným (§ 109 odst. 3 obch. zák.) vyplývá, že při zvýšení základního kapitálu společnosti s ručením omezeným musejí být peněžité vklady na zvýšení základního kapitálu splaceny na zvláštní účet u banky, který za tím účelem společnost zřídí na své jméno. Banka neumožní disponovat se splacenými vklady na tomto účtu dříve, než bude zvýšení základního kapitálu zapsáno do obchodního rejstříku, ledaže je prokázáno, že jde o vrácení vkladů upisovatelům.

Ustanovení § 12 odst. 4 advokátního tarifu nepodmiňuje snížení mimosmluvní odměny o 20% za každý trestný čin v řízení vedeném pro trestné činy spáchané ve vícečinném souběhu tím, že úkon, za který se odměna stanovuje, musí být společný pro více takových trestných činů. Proto obhájci přísluší odměna ve výši odpovídající sazbě stanovené za jeden úkon právní služby za obhajobu v takovém řízení, i když se úkon týká jen jednoho z trestných činů, o nichž se řízení vede.

Ztráta dosud neulovených ryb žijících v tekoucích vodách nepředstavuje skutečnou škodu na straně oprávněného subjektu rybářského práva. U škod způsobených zvěří, jejíž početní stavy nelze lovem snižovat, v období před 10. 5. 2000 podle § 34 odst. 3 zákona č. 23/1962 Sb., o myslivosti, stát odpovídá subjektu rybářského práva za ušlý zisk spočívající v nedosažení předpokládaného hospodářského prospěchu z lovu ryb.

I. Bylo-li v jednom usnesení rozhodnuto o více věcech, nemusí usnesení nabýt právní moci jako celek; oddělitelné výroky mohou nabýt právní moci individuálně, a to v závislosti na splnění podmínek § 140 odst. 1 tr. ř. Okamžik, kdy oddělitelný výrok usnesení nabývá právní moci, je určující i pro počátek lhůty uvedené v § 174a odst. 1 tr. ř. upravujícím podmínky rozhodnutí nejvyššího státního zástupce, jímž může být zrušeno usnesení státního zástupce o zastavení trestního stíhání nebo o postoupení věci (srov. přiměřeně č. 8/1977 Sb. rozh. tr.). Oddělitelnými výroky jsou zpravidla výroky, jimiž bylo rozhodnuto o jednotlivých skutcích vykazujících znaky trestných činů, pro něž je vedeno trestní stíhání. II. Trestní řád nevylučuje podání stížnosti pro porušení zákona proti usnesení nejvyššího státního zástupce ve smyslu ustanovení § 174a odst. 1 tr. ř. Jako možný prostředek k odstranění vad předpokládaných v ustanovení § 266 odst. 1 tr. ř. ve vztahu k takovému rozhodnutí nejvyššího státního zástupce přichází v úvahu zejména tehdy, jestliže nebyla respektována zákonem stanovená lhůta pro toto rozhodnutí.