Rok 2005

Jestliže je trestný čin nedovolené výroby a držení omamných a psychotropních látek a jedů podle § 187 odst. 1 tr. zák. spáchán distribucí drog spočívající v jejich nákupu a prodeji, je třeba při posuzování otázky, zda pachatel získal činem značný prospěch, od částky, za kterou drogy prodal, odečíst částku, za kterou je nakoupil.

Přihlášená daňová pohledávka zajištěná zákonným zástavním právem, jehož rozsah byl rozhodnutím správce daně o tom, na které věci, popřípadě pohledávky daňového dlužníka se zástavní právo uplatňuje, vymezen do 1. 1. 2001, se ve výkonu rozhodnutí prodejem nemovitosti, jenž se spravuje občanským soudním řádem účinným po 1. 1. 2001, uspokojuje v pořadí, jež nabyla podle § 72 odst. 2 písm. a) až c) zákona č. 337/1992 Sb., ve znění účinném do tohoto dne.

Jednání pachatele, který se zmocní cizí věci tím, že převezme v prodejně před zaplacením zboží a na výzvu prodavače k jeho zaplacení reaguje tím, že použije proti prodavači sprej se slzotvornou látkou, kterou mu nastříká do očí a poté z prodejny se zbožím uprchne, naplňuje znaky trestného činu loupeže podle § 234 odst. 1 tr. zák. a nikoliv trestného činu krádeže podle § 247 odst. 1 písm. c) tr. zák.

Je-li notářský zápis se svolením k vykonatelnosti obsažen v téže listině jako notářský zápis o právním úkonu, případně představují-li formálně zápis jediný, je takový zápis titulem pro soudní výkon rozhodnutí podle § 274 písm. e) o. s. ř. i v případě, že v projevu vůle, jímž dlužník k vykonatelnosti svoluje, jsou závazek, oprávněná a povinná osoba a právní důvod, předmět a doba plnění označeny odkazem na právní úkon. Předpokladem toho, aby takovýto zápis bylo možno soudně vykonat, je, aby samotný právní úkon náležitosti požadované ustanovením § 274 písm. e) o. s. ř. obsahoval, a aby se svolení k vykonatelnosti vztahovalo právě k povinnostem z tohoto právního úkonu vyplývajícím.

Obviněný může dovoláním napadnout též zprošťující rozhodnutí, pokud se domáhá toho, aby byl zproštěn z důvodu, který je pro něj příznivější.Jestliže byl obviněný zproštěn obžaloby z důvodu předpokládaného ustanovením § 226 písm. b) tr. ř. (tj. že se stal skutek, který však není trestným činem), pak prostřednictvím dovolacího důvodu uvedeného v § 265b odst. 1 písm. g) tř. ř. se nemůže domáhat zproštění podle ustanovení § 226 písm. a) tr. ř., neboť v takovém případě ve skutečnosti napadá soudy učiněná skutková zjištění tvrzením, že se v žalobním návrhu uvedený skutek nestal. Dovolání je v takovém případě podáno z jiného než zákonného důvodu.

Ustanovení § 20 odst. 1 zákona č. 6/2002 Sb., o soudech a soudcích, ve znění pozdějších předpisů, které je podkladem pro odnětí věci zákonnému soudci (zákonným soudcům), a tedy výjimkou z ústavní zásady práva na zákonného soudce, se uplatní jen tehdy, jde-li skutečně o právní názor, který je odlišný od právního názoru již vyjádřeného v rozhodnutí Nejvyššího soudu. Z toho lze dovodit, že nejsou-li tyto zákonné podmínky splněny, pak senát, který má věc v souladu s rozvrhem práce projednávat, nemůže rozhodnout o jejím postoupení velkému senátu. Velký senát má právo i povinnost posoudit, zda jsou splněny zákonné podmínky pro postoupení věci k rozhodnutí velkému senátu. Nejsou-li tyto podmínky splněny a byla-li přesto věc postoupena velkému senátu, ten rozhodne o jejím přikázání příslušnému senátu k projednání a rozhodnutí.

Žalobu, jíž se manžel domáhá vyloučení věci z výkonu rozhodnutí na základě tvrzení, že výkonem rozhodnutí byl postižen majetek, který nabyl za trvání manželství za peněžní prostředky, jež získal darem, je třeba posoudit podle ustanovení § 267 odst. 1 o. s. ř., nikoliv podle § 267 odst. 2 o. s. ř. O takový případ jde i tehdy, jestliže manžel povinného za trvání manželství nabyl věc jako vydražitel v režimu dobrovolné dražby, který včas uhradil cenu dosaženou vydražením penězi nabytými darováním; okolnost, že na potvrzení o nabytí vlastnictví předmětu dražby podle § 31 odst. 1 zákona č. 26/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů připojil podpis i povinný, je zde bez významu.