Rok 2004

Protože trestný čin porušení povinnosti v řízení o konkurzu podle § 126 odst. 2 tr. zák. spáchaný tím, že pachatel nesplní svou zákonnou povinnost podat návrh na prohlášení konkurzu, není trestným činem trvajícím, je trestní postih za takové jednání vyloučen u těch pachatelů, kterým vznikla zákonná povinnost k podání návrhu na prohlášení konkurzu před 1. 5. 2000 (tj. před účinností zák. č. 105/2000 Sb.).

Výsledky hlasování, které je třeba uvést v zápise o členské schůzi družstva (§ 241 odst. 1 písm. c/ obch. zák.), se rozumí uvedení počtu přítomných členů družstva a počtu souhlasných hlasů při přijetí každého usnesení; jestliže družstvo v důsledku porušení této povinnosti znemožnilo členovi v řízení o neplatnosti usnesení členské schůze vést důkaz, že členská schůze nebyla usnášeníschopná, dochází k přenosu důkazního břemene z člena na družstvo.

Odvíjí-li se určení výše škody od ceny, za kterou se věc, která byla předmětem útoku, v době a v místě trestného činu prodává (§ 89 odst. 12 věta první tr. zák.), pak za situace, jestliže je prodej takové věci jako zdanitelné plnění ze zákona zatížen daní z přidané hodnoty a věc se obvykle prodává se zohledněním této daně, výše škody odpovídá ceně, za kterou obvykle věc kupuje konečný spotřebitel, tedy ceně včetně daně z přidané hodnoty.

Soud může výjimečně přivolit k výpovědi pronajímatele z nájmu bytu z důvodu podle § 711 odst. 1 písm. b) obč. zák. i v případě, že nájemce nikdy pro pronajímatele nepracoval.

Protože u trestného činu zpronevěry podle § 248 tr. zák. je okruh pachatelů omezen jen na osoby, jimž byla věc svěřena, pak jednání jiné osoby, která v době před zpronevěřením věcí ze strany pachatele se s ním dohodne na zajištění jejich prodeje, nelze pokládat za spolupachatelství na tomto trestném činu ve smyslu ustanovení § 9 odst. 2 tr. zák., ale půjde o účastenství ve formě pomoci podle § 10 odst. 1 písm. c) tr. zák.

K tomu, aby bylo možné uzavřít, že dlužník se bezdůvodně obohatil, jelikož za něj bylo plněno, co po právu měl plnit sám (§ 454 obč. zák.), musí v době plnění trvat jeho dluh. Jestliže jiný subjekt plnil za dlužníka jeho věřiteli v době, kdy dluh již zanikl, šlo o bezdůvodné obohacení získané plněním bez právního důvodu (§ 451 odst. 1 obč. zák.), které je dlužníkův věřitel povinen vydat tomu, kdo plnil. Dluh zanikne splněním jen tehdy, plní-li dlužník věřiteli, případně osobě oprávněné přijmout plnění namísto věřitele. Plní-li dlužník dluh někomu jinému než svému věřiteli, pak osoba, které takto plnil, získala bezdůvodné obohacení (plněním bez právního důvodu) na úkor dlužníka a nikoli na úkor jeho věřitele. Sazba odměny za řízení v jednom stupni počítaná podle § 3 odst. 1 a 3 vyhlášky č. 484/2000 Sb. ve znění pozdějších předpisů se ve smyslu § 16 odst. 2 této vyhlášky zaokrouhluje na celé desetikoruny nahoru ještě před jejím snížením ve smyslu § 18 odst. 1 vyhlášky.

Převzal-li obviněný na podkladě kupní smlouvy peníze v podobě zálohy na kupní cenu za věc, kterou měl jako prodávající dodat kupujícímu, nemohl spáchat trestný čin zpronevěry podle § 248 tr. zák., i když zálohu použil pro svou potřebu, věc kupujícímu neopatřil a ani mu zálohu nevrátil. O zpronevěru by mohlo jít v případě, že záloha nebyla poskytnuta na podkladě kupní smlouvy, ale smlouvy jiného typu (např. smlouvy zprostředkovatelské, o obstarání věci apod.), podle níž nepřešla do vlastnictví obviněného.