Rok 1989

Konzultantem, který byl přibrán k posouzení zvláštních dílčích otázek (§ 10 odst. 2 zák. č. 36/1967 Sb.), může být osoba odborně způsobilá k posouzení těchto otázek důležitých pro podání znaleckého posudku, i když není zapsána do seznamu znalců. Proto skutečnost, že znalci psychiatři v přípravném řízení přibrali k posouzení takové otázky konzultanta - psychologa, třebaže není zapsán do seznamu znalců, není sama o sobě důvodem k postupu podle § 188 odst. 1 písm. f) tr. ř.

I. Stabilizační půjčka na družstevní bytovou výstavbu poskytnutá pracovníkovi z fondu kulturních a sociálních potřeb podle § 10 odst. 6 vyhl. č. 155/1975 Sb., o fondu kulturních a sociálních potřeb, je svou podstatou jednou z forem nenávratné finanční pomoci ve smyslu § 16 písm. d) vyhl. č. 1/1982 Sb., o finanční, úvěrové a jiné pomoci družstevní a individuální bytové výstavbě.

Nárok organizace - plátce daně ze mzdy - na úhradu nesražené daně ze mzdy proti pracovníkovi - pachateli trestného činu zkrácení daně podle § 148 tr. zák. není nárokem na náhradu škody způsobené trestným činem zkrácení daně. Uplatní-li organizace v trestním řízení takový nárok a přes poučení soudu na něm setrvá, rozhodne soud usnesením podle § 44 odst. 3, § 206 odst. 4 tr. ř. per. anal., že organizace nemůže uplatňovat tento nárok v adhézním řízení; tato organizace však má v trestním řízení postavení a práva poškozeného uvedená v § 43 odst. 1 tr. ř.

Neoprávněný převod majetku v socialistickém vlastnictví do majetku církve bez poskytnutí protihodnoty nemůže být trestným činem porušování povinnosti při nakládání s finančními a hmotnými prostředky podle § 127 odst. 1 tr. zák., neboť tímto převodem není zvýhodněna socialistická organizace, a pachatel tedy nemůže jednat v úmyslu předpokládaném v citovaném ustanovení. Takové jednání naplňuje znaky trestného činu rozkrádání majetku v socialistickém vlastnictví podle § 132 tr. zák.

Jestliže obviněný poskytl pomoc (§ 10 odst. 1 písm. c) tr. zák.) několika pachatelům, z nichž každý spáchal jen přečin proti pracovní kázni podle § 8 písm. c) zák. č. 150/1969 Sb., záležející v tom, že jako vedoucí prodejny vytvořil podvodně fond neevidovaných finančních prostředků ke krytí případného budoucího hospodářského rizika, nelze obviněného uznat vinným pomocí k trestnému činu porušování povinnosti při nakládání s finančními a hmotnými prostředky podle § 127 odst. 1 tr. zák. s odůvodněním, že souhrn finančních prostředků, s nimiž nakládali jednotliví vedoucí prodejen, dosáhl hodnoty většího rozsahu ve smyslu § 127 odst. 1 tr. zák. Podmínkou trestnosti účastníka záležející v tom, aby pachatel spáchal ten trestný čin (resp. jeho pokus), na němž se má obviněný účastnit, nelze obcházet tak, že se chybějící zákonný znak trestného činu u jednotlivých pachatelů v jednání účastníka dovodí za souhrnu činů více pachatelů.

II. K podmínkám rozhodnutí odvolacího soudu rozsudkem ve věci podle § 259 odst. 3 tr. ř.Provedené důkazy netvoří ještě skutková zjištění. Úplnost dokazování vytváří jen nezbytný podklad pro další myšlenkovou činnost soudu záležející ve zhodnocení těchto důkazů podle § 2 odst. 6 tr. ř. a vytvoření závěrů o tom, zda, jak a k jakému skutku došlo. Teprve tyto závěry, které pak soud vyjádří ve výroku rozsudku - v tzv. skutkové větě - tvoří skutkový stav zjištěný v napadeném rozsudku ve smyslu ustanovení § 259 odst. 3 tr. ř.

K výkladu znaku přechovávání předmětů potřeby v úmyslu je se ziskem prodat nebo směnit anebo získat jinou výhodu (§ 117 odst. 1 al. 1 tr. zák.).Jestliže si občan opatřil věci pro vlastní potřebu, sám je také užívá a později se rozhodne je prodat, není držení věcí v době hledání vhodného kupce přechováváním věcí ve spekulativním úmyslu. Je přitom z hlediska § 117 tr. zák. nerozhodné, zda občan věci prodá nebo se snaží je prodat za cenu, která je pro něho nejvýhodnější.