Rok 1984

Pri uplatnení zásady uvedenej v ustanovení § 23 ods. 3 zákona č. 121/1975 Zb. pre určenie výšky dane zo mzdy, rozhodujúcej pre zistenie najvyššej percentuálnej výmery starobného (invalidného) dôchodku, sa neprihliada na to, že pracujúci splňal ku dňu vzniku nároku na dôchodok podmienky zákona o dani zo mzdy pre stanovenie tejto dane vo vyššej alebo nižšej sume.

Trestný čin skrátenia dane podla § 148 odst. 1 Tr. zák. vyžaduje, aby páchatel konal úmyselne. Skrátenie dane z nedbanlivosti môže preto naplňať iba znaky priestupku vo finančnom hospodárstve podla § 14 písm. c) zákona č. 60/1961 Zb., prípadne priestupku podla iných právnych predpisov, a to aj vtedy, keď došlo k skráteniu dani vo väčšom rozsahu. Za neoprávnenú výhodu poskytnutú za práce vykonané v prospech socialistickej organizácie s úmyslom zabezpečiť plnenie úloh tejto organizácie v zmysle § 127 odst. 2 Tr. zák. možno považovať aj zrážanie nižšej dane zo mzdy, než mala byť podla príslušných predpisov jednotlivým pracovníkom zrazená. V takýchto prípadoch je trestný čin porušovania povinnosti pri nakladaní s finančnými a hmotnými prostriedkami podla § 127 odst. 2 Tr. zák. v pomere špeciality k trestnému činu skrátenia dane podla § 148 Tr. zák.

Ak orgán sociálneho zabezpečenia odňal dávku dôchodkového zabezpečenia, je súd povinný zistiť v konaní o preskúmaní tohto rozhodnutia, či nárok na túto dávku skutočne zanikol, a až potom preskúma zákonnosť rozhodnutia, aj z hladiska uvedeného v ustanovení § 62 ods. 2, veta druhá, zákona č. 121/1975 Zb. Ak bola dávka odňatá dôvodne, pričom orgán sociálneho zabezpečenia dávku odňal aj pre čas pred doručením rozhodnutia tohto orgánu požívatelovi dôchodku, súd zruší toto rozhodnutie za čas pred jeho doručením a potvrdí ho za čas po jeho doručení.

Při pokračování v přečinu, při přečinech hromadných, trvajících a takových, jejichž znakem je soustavnost páchání, se jednota skutku přetrhuje vyhlášením odsuzujícího rozsudku soudu prvního stupně (§ 35 odst. 2 tr. zák.), a byl-li vydán trestní příkaz, doručením trestního příkazu obviněnému, nikoliv dnem vydání trestního příkazu (§ 314e odst. 4 tr. ř.).

Jen ze skutečnosti, že účastník nepodal ihned po uplynutí třiceti dnů od podání návrhu na zahájení rozhodčího řízení návrh, aby spor byl postoupen k projednávání soudu, když nebyl ani schválen smír ani nebylo vydáno rozhodnutí (§ 212 odst. 2 zák. práce), nevyplývá, že v zahájeném řízení řádně nepokračuje a že promlčecí doba běží (§ 261 odst. 3 zák. práce)

Zhodnocení praxe soudů při postihu trestných činů proti rodině a mládeži a přečinu podle § 9 odst. 2 zák. č. 150/1969 Sb.

Jestliže přichází v úvahu uložit ochranný dohled obviněnému, u něhož je předpoklad, že mu byl v minulosti již uložen ochranný dohled, který není zcela vykonán, je nutno vždy vyžádat spisy o předchozích odsouzeních pachatele, resp. spisy, v nichž bylo rozhodováno o ochranném dohledu podle § 4 odst. 4 zák. č. 44/1973 Sb. a z jejich obsahu zjistit, zda jsou podmínky pro uložení ochranného dohledu ve smyslu § 3 odst. 2 zák. č. 44/1973 Sb. a popřípadě v jaké výměře. Ukládá-li soud obviněnému povinnost pobývat v přikázaném místě nebo obvodě a nevzdalovat se z něho bez souhlasu orgánu vykonávajícího ochranný dohled (§ 2 odst. 2 písm. b/ zák. č. 44/1973 Sb.), musí sám ve svém rozhodnutí přesně vymezit toto místo nebo obvod a nemůže rozhodnutí této otázky přenechat orgánu, který bude vykonávat ochranný dohled. Přitom musí dbát, aby v místě nebo obvodě přikázaného pobytu měl obviněný reálnou možnost bydlet a pracovat a aby, pokud to není v rozporu se zájmem na jeho resocializaci, nebyly narušenyPubl. rodinné svazky.