Rok 1979

Znaky skutkovej podstaty trestného činu všeobecného ohrozenia podla § 180 odst. 1 Tr. zák. sú naplnené aj vtedy, keď páchatel svojím nedbanlivým konaním (rozumie sa aj opomenutie - § 89 odst. 2 Tr. zák.) zvyšuje všeobecné nebezpečenstvo (§ 179 odst. 1 Tr. zák.) alebo sťažuje jeho odvrátenie alebo zmiernenie. Zo znenia tohto zákonného ustanovenia vyplýva, že predpokladaný následok, zvýšenie všeobecného nebezpečenstva alebo sťaženie jeho odvrátenia alebo zmiernenia, môže nastať iba v čase, keď všeobecné nebezpečenstvo (napr. vyvolané požiarom) už existuje. Nie je však rozhodujúce, či sa konanie páchatela, ktoré takýto následok privodilo, uskutočnilo pred vznikom všeobecného nebezpečenstva alebo až po jeho vzniku, pokial je medzi takýmto konaním a uvedeným následkom príčinný vzťah a pokial subjektívna stránka konania páchatela pokrýva aj možnosť tohto následku.

Účastníci smlouvy o převodu nemovitosti se ve smlouvě mohou dohodnout o tom, že hodnota závazku nabyvatele poskytovat převodci doživotní bezplatné užívání převáděné nemovitosti nebo její části (např. bytu nebo určené obytné místnosti v rodinném domku) se nezapočítává na srážku z dohodnuté úplaty (kupní ceny) za převod nemovitosti, avšak jen za předpokladu, že tato dohodnutá úplata včetně hodnoty uvedeného převzatého závazku nabyvatele nepřesáhne její cenu stanovenou podle cenových předpisů (§ 399 odst. 2 o. z.)

Ustanovenie § 9 odst. 2 písm. a) vyhlášky č. 25/1977 Zb. obmedzuje len orgány príslušné na rozhodovanie o výške trov výkonu väzby (§ 10 odst. 1 cit. vyhl.) požadovať úhradu trov výkonu väzby aj za dobu, o ktorú väzba presahuje deväťdesiat kalendárnych dní. Toto ustanovenie vyhlášky nemá preto vplyv na povinnosť súdu konkretizovať vo výroku rozhodnutia vydaného podla § 155 odst. 1 Tr. por. o povinnosti na náhradu trov spojených s výkonom väzby (§ 152 odst. 1 písm. a/ Tr. por.) dlžku skutočne vykonanej väzby.

Zhodnotenie poznatkov o rozhodovaní súdov o trestných činoch proti majetku v socialistickom vlastníctve podľa tretieho oddielu druhej hlavy osobitnej časti Trestného zákona a odpovedajúcich prečinoch.

Povinnost organizace nahradit ve smyslu ustanovení § 112 zákona č. 121/1975 Sb. orgánu důchodového zabezpečení částky, které poskytl neprávem, protože organizace nesprávným hlášením, o jehož správnosti neměl tento orgán důvod pochybovat, zavinila jejich poskytování, není dotčena tím, že dávka vyla vyplácena pracovnici, která zneužila své pracovní funkce, jež jí umožňovala zaslat orgánu důchodového zabezpečení nesprávné hlášení. Z účelu ustanovení, v nichž zákon o sociálním zabezpečení a předpisy vydané k jeho provádění ukládají příjemcům dávky nebo jiným oprávněným, jakož i organizacím, povinnost hlásit skutečnosti rozhodné pro trvání nároku na dávku, její výši a výplatu, vyplývá, že tato hlášení musí být objektivní, pravdivá, odpovídající skutečnému stavu věci a musí být podána ve stanovených lhůtách. /1/

Přiznáním nároku na plný invalidní důchod se neobnovuje nárok na dávku uvedenou v ustanovení § 157 odst. 1 zákona č. 121/1975 Sb., jestliže byla k 31. 12. 1975 vyplácena vedle pobíraného částečného invalidního důchodu, s nímž se 1. 1. 1976 sloučila v jediný důchod, a od tohoto dne se tedy považuje za tento důchod. Nelze proto navrhovateli, jemuž přiznáním plné invalidity odpadly zákonné podmínky pro vyplácení shora uvedeným způsobem modifikovaného částečného invalidního důchodu a splnily se podmínky pro přiznání plného invalidního důchodu, přiznat i k tomuto plnému invalidnímu důchodu dávku uvedenou v ustanovení § 157 odst. 1 zákona č. 121/1975 Sb.

Za podstatnú zmenu okolností prípadu v zmysle § 221 odst. 1 Tr. por. treba považovať nové skutkové okolností, ktoré neboli zrejmé z výsledkov prípravného konania a ktoré sú také závažné, že by mohli viesť skutkovým zisteniam a iným právnym záverom, než z ktorých vychádzala obžaloba.Postup súdu podla tohto ustanovenia nemôžu odôvodniť len chyby v postupe prípravného konania (napr. nedodržanie ustanovenia § 2 odst. 14 Tr. por.).Keď sa neumožní obvinenému použiť materinský jazyk pred orgánmi prípravného konania, môže to byť dôvod na postup podla § 221 odst. 1 Tr. por. vtedy, keď sa na základe dokazovania vykonaného na hlavnom pojednávaní zistí, že porušenie ustanovenia § 2 odst. 14 Tr. por. malo nepriaznivý vplyv na zistenie skutočného stavu veci, vyvolalo podstatnú zmenu skutkových okolností prípadu a na objasnenie veci je potrebné ďalšie došetrenie.