Rok 1978

Stanoviskom miestneho národného výboru obce, kde je nehnutelnosť, ktoré si štátne notárstvo vždy vyžiada podla ustanovenia § 63 ods. 1 Not. por. napr. k zmluve o prevode nehnutelnosti nadobúdanej do osobného vlastníctva, sa rozumie vyjadrenie príslušného národného výboru urobené voči štátnemu notárstvu, ktorého obsah posúdi štátne notárstvo v zmysle ustanovení § 25 Not. por. a § 132 O. s. p. Toto stanovisko je podkladom najmä pre posúdenie otázky, či zmluva neodporuje záujmom spoločnosti. Sledovanými záujmami spoločnosti pri prevode nehnutelnosti do vlastníctva občana je napr. plánovaná výstavba obce, hospodárenie s bytovými a nebytovými priestormi s ohladom na naliehavú potrebu pracujúcich v dôležitých hospodárskych a spoločenských odvetviach, na stabilizáciu pracovných síl atď.

K naplnění znaku kořistí z prostituce prozované jiným v ustanovení § 204 tr. zák. o kuplířství se nevyžaduje, aby páchatel výslovně vyžadoval nebo vynucoval hmotný prospěch z prostituce jiného, ale postačí opakované přijímání úplaty za to, že umožňuje provozování prostituce.

Došlo-li k pracovnímu úrazu pracovníka při práci se strojem, který pro své nedostatky po stránce bezp. práce neměl být vůbec v provozu, došlo na straně organizace k porušení zákl. předpisů o bezp. a ochraně zdraví při práci. V takovém případě by bylo v rozporu s výchovným posláním ust. § 191 odst. 2 písm. a) zák. práce, mohla-li by se organizace, zprostit své odpovědnosti za pracovní úraz. V případě práce pracovníka se strojem, který mohl být ponechán v provozu jen za dodržování zvláštních pravidel prac. postupu po stránce bezp. práce, patří k řádnému seznámení pracovníka s předpisy nebo pokyny k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci kromě seznámení pracovníka s běžnými předpisy nebo pokyny také seznámení s těmito zvláštními pravidly prac. postupu s takovým strojem, z něhož by pracovníku byla zřejmá rizikovost této práce (např. seznámení s tím, že odlišný pracovní postup u listu je vyvolán skutečností, že lis není seřízen k dvouručnímu spouštění).

Čin, který sice má formální znaky přečinu pytláctví podle § 4 zák. č. 150/1969 Sb., o přečinech, ale jehož stupeň nebezpečnosti pro společnost je nepatrný, není přečinem.

Rozhodnutie o povinnosti vrátiť neprávom vyplatenú dávku dôchodkového zabezpečenia je rozhodnutím o zákonnom nároku vo veciach tohto zabezpečenia a o opravnom prostriedku proti nemu rozhoduje súd, a to aj keď sa také rozhodnutie týka povinnosti vrátiť neprávom vyplatenú fakultatívnu dávku alebo jej časť.

Neoprávněný lov ryb v rybnících, na kterých se provozuje rybníkářské hospodářství ve smyslu § 3 zák. č. 102/1963 Sb., o rybářství, nelze posuzovat jako přečin pytláctví podle § 4 zák. č. 150/1969 Sb., o přečinech, nýbrž jako přečin proti majetku v socialistickém a v osobním vlastnictví podle § 3 odst. 1 cit. zák. Jako přečin pytláctví podle § 4 zák. č. 150/1969 Sb. lze posuzovat jen takové lovení ryb, které je zásahem do rybářského práva ve smyslu § 6 odst. 1, 2 zák. č. 102/1963 Sb., o rybářství. Jestliže škoda způsobená lovením ryb na majetku, který je v socialistickém vlastnictví, nepřevyšuje částku 100 Kčs a nejsou zde ani jiné okolnosti zvyšující stupeň nebezpečnosti činu pro společnost, nejde o přečin proti majetku v socialistickém a v osobním vlastnictví podle § 3 odst. 1 zák. č. 150/1969 Sb., ale o jiné protiprávní jednání (přestupek).

Právní úprava obsažená ve vyhlášce vydané k provedení zákona o sociálním zabezpečení, podle níž 1) se prémie a podíly na hospodářských výsledcích započítávají do hrubých výdělků dosažených v té době, v níž byly vyplaceny, se nevztahuje na jiné než tyto uvedené formy mzdy. Pro započítávání jiných forem mzdy 2) (např. odměn) /3/ platí obecná úprava 4) a zahrnují se tedy do průměrného měsíčního výdělku pro vyměření důchodu, i když byly vyplaceny v době, za kterou se průměrný měsíční výdělek nevypočítává