Rok 1977

Prokurátor alebo vyšetrovatel môže zastaviť trestné stíhanie podla § 172 odst. 1 písm. a) Tr. por. len vtedy, ak je nepochybné, že sa nestal skutok, pre ktorý sa vedie trestné stíhanie. Nestačí teda, že o existencii skutku je pochybnosť vyplývajúca z toho, že vo vykonaných dôkazoch sú rozpory, ktoré nemožno odstrániť vykonaním ďalších dôkazov a zistenie, ktoré z odporujúcich si dôkazov sú pravdivé, závisí len od ich zhodnotenia súdom po ich vykonaní na hlavnom pojednávaní podla zásad bezprostrednosti a ústnosti. V takomto prípade nie je prokurátor alebo vyšetrovatel oprávnený zastaviť trestné stíhanie, ale je povinný podať obžalobu.

Nepodala-li v řízení o určení výživného manželky navrhovatelka odvolání proti rozsudku soudu prvního stupně, jímž uložil odpůrci platit jí výživné ve stanovené výši, nemůže odvolací soud, který rozhoduje o odvolání odpůrce domáhajícího se změny rozsudku první stupně a zamítnutí návrhu, stanovit ani v případě zjištěné změny poměrů na straně odpůrce vyšší výživné.

I. Ak podla posudku znalcov psychiatrov obvinený nie je pre duševnú poruchu schopný náležite rozpoznať nebezpečnosť svojho činu pre spoločnosť a dostatočne ovládať svoje konanie, je to okolnosť, pre ktorú treba mať pochybnosti o schopnosti obvineného náležite sa obhajovať, pre ktorú obvinený musí mať obhajcu (§ 36 odst. 2 Tr. por.) a pre ktorú je vylúčené prejednanie jeho veci pred samosudcom (§ 314a odst. 2 Tr. por.), aj keď ide o trestný čin uvedený v § 314a odst. 1 Tr. por.

K niektorým otázkam náhrady škody podla Občianskeho zákonníka (zákona č. 40/1964 Zb.) spôsobenej socialistickým organizáciam

Jestliže nebyly splněny podmínky odpovědnosti organizace za škodu na odložených věcech pracovníka podle ustanovení § 204 zák. práce, je třeba posoudit odpovědnost organizace ještě podle ustanovení § 187 zák. práce. V ustanovení § 187 odst. 1 zák. práce jde o škodu, která vznikla pracovníkovi při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním a která vznikla porušením právní povinnosti nebo úmyslným jednáním, jež sice není v rozporu s právní normou, ale je v rozporu s pravidly socialistického soužití. Nerozhoduje, zda k protiprávnosti došlo zaviněným jednáním anebo bez zavinění; nerozhoduje také, zda právní povinnost porušil pracovník organizace nebo jiná osoba anebo jiná organizace. V případech uvedených v ustanovení § 187 odst. 2 zák. práce nezáleží na tom, při jaké činnosti vznikla poškozenému škoda. Rozhodné však je, z jakého jednání organizace nebo pracovníků, kteří jednají jejím jménem, vznikla pracovníkovi škoda.

Pri pokračujúcom, trvajúcom, hromadnom a sústavne páchanom trestnom čine alebo prečine je hranicou, ktorou sa pretrhuje totožnosť skutku, vyhlásenie odsudzujúceho rozsudku súdu prvého stupňa (§ 35 odst. 2 Tr. zák.), ktorý sa musí stať právoplatným. Hoci páchatel po vyhlásení odsudzujúceho rozsudku naďalej plynule pokračuje v páchaní takéhoto trestného činu (prečinu), treba túto časť trestnej činnosti považovať za nový skutok, ktorý zakladá nový trestný čin (prečin). To znamená, že ak je podaná obžaloba za takýto trestný čin alebo návrh na potrestanie za takýto prečin, spáchaný sčasti pred a sčasti po vyhlásení predchádzajúceho odsudzujúceho rozsudku, treba trestné stíhanie za skutok spáchaný pred vyhlásením predchádzajúceho odsudzujúceho rozsudku zastaviť z príčiny uvedenej v § 11 odst. 1 písm. f) Tr. por. a meritórne rozhodnúť len o časti trestnej činnosti spáchanej po vyhlásení predchádzajúceho odsudzujúceho rozsudku.

V rozporu s článkem III zák. práce by byla výpověď pracovníka (pracovnice) s uplatněním výpovědního důvodu podle ustanovení § 51 odst. 1 písm. e/ zák. práce, jestliže se přestěhováním za manželkou (manželem) nezhoršily nebo dokonce zlepšily jeho (její) podmínky pro výkon práce u organizace, u níž je zaměstnán (zaměstnána). /1/