Rok 1973

Je-li důchod účastníka odboje nebo pozůstalých po něm vyšší než minimální částka uvedená v ustanovení § 107g odst. 2 zákona č. 101/1964 Sb. ve znění zákona č. 161/1968 Sb., podléhá tento důchod zvláštní dani z důchodu, avšak poživateli přísluší důchod nejméně v nejnižší výměře zákonem stanovené.

Proti usnesení o zastavení trestního stíhání (§ 172 odst. 1, 2, § 188 odst. 1 písm. d/, odst. 2, § 223, § 231 odst. 1 a § 314c odst. 1 písm. c/ tr. ř.) a o postoupení věci (§ 171, § 188 odst. 1 písm. b/, c/, § 222, § 314c odst. 1 písm. b/ tr. ř.) není poškozený oprávněn podat stížnost, a to ani jde-li o usnesení vyšetřovatele a vyhledávacího orgánu.

Starobní důchod v nejnižší výměře podle ustanovení § 18 odst. 2 zákona č. 101/1964 Sb. /1/ třeba přiznat, i když žadatel o důchod v období deseti, popřípadě pěti let před vznikem nároku na důchod neměl žádný výdělek, /2/ avšak jen tehdy, jestliže celá uvedená doba je vyplněna náhradní dobou nebo dobou přerušení zaměstnání z vážných důvodů.

Usnesení samosoudce podle § 314c odst. 4 tr. ř., jímž bere do vazby zadrženou osobu (§ 76 tr. ř.), která mu byla prokurátorem odevzdána spolu s návrhem na potrestání, je rozhodnutím o vazbě ve smyslu § 68 tr. ř., proti němuž je přípustná stížnost. Naproti tomu propuštění na svobodu takové osoby, která nebyla dosud podle § 68 tr. ř. vzata do vazby, není rozhodnutím o vazbě. Samosoudce podle § 314c odst. 4 tr. ř. propustí takovou osobu na svobodu (jestliže nejsou dány důvody vazby podle § 67 tr. ř.) opatřením, proti němuž není opravný prostředek přípustný.

K spôsobu výpočtu invalidného dôchodku podla ustanovenia § 135 ods. 2 zákona č. 103/1964 Zb. /1/ o sociálnom zabezpečení družstevných rolníkov.

Stanovisko Najvyššieho súdu Československej socialistickej republiky na zabezpečenie jednotného výkladu zákona (Č. j. St 3/72 z 29. marca 1973).

Při zjišťování podstatného poklesu výdělku (§ 18 odst. 1 vyhlášky č. 102/1964 Sb.) pracovníka, který byl v rozhodném období neschopen práce, je třeba vyloučit vliv z tohoto stavu vyplývajících skutečností, které by mohly zkreslovat závěr o jeho skutečném hrubém výdělku, jakož i o míře jeho pracovní schopnosti. Nelze tedy při zjišťování podstatného poklesu výdělku přihlížet ani k dobám pracovní neschopnosti, za něž je poskytováno nemocenské, ani k poskytovanému nemocenskému. Jestliže byl pracovník dlouhodobě ve stavu pracovní neschopnosti a krátké období jeho pracovní činnosti v této době neposkytuje dostatečný podklad pro úvahu, zda u něho nastal podstatný pokles výdělku, je zapotřebí přiměřeně prodloužit zkoumané období.