Rok 1968

Nepravdivými nebo pravdu zkreslujícími údaji ve smyslu ustanovení zák. č. 81/1966 Sb. o opravě nepravdivých údajů (§ 19 a násl.) jsou v podstatě informace skutkového rázu, nikoli již jejich hodnocení nebo názory na ně.Z toho plyne, že zákon počítá zásadně s tiskovou opravou skutkových tvrzení, nikoli zhodnocujících, kritických pohledů a závěrů; jiný výklad by se příčil samotnému pojmu a smyslu kritiky a nepřiměřeně ji zužovat najmě v oblasti kulturního života společnosti.

Uplatnenie sankcie zakotvenej v ustanoveniach § 457 ods. 2, 3 o. z. prichádza do úvahy len za predpokladu, že účastníci uzavreli zmluvu s úmyslom porušiť zákon. Naplnenie takto vymedzenej subjektívnej stránky tohto protiprávneho úkonu nie je možné, pravda, vidieť už v tom, že uzavretá zmluva je neplatná, alebo v tom, že neznalosť zákona či iných právnych predpisov, ktoré boli účastníkmi porušené, neospravedlňuje; úmysel jedného alebo viacerých účastníkov porušiť zákon musí byť spolahlivo preukázaný. Návrh na určenie, či tu právny vzťah alebo právo je či nie je, má v podstate preventívnu povahu a nie je opodstatnený tam, kde je dané právo domáhať sa priamo plnenia. Preto nie je predpokladom uplatnenia návrhu prokurátora v zmysle § 457 ods. 2, 3 o. z. súčasné uplatnenie nároku na určenie, že zmluva, z ktorej celé plnenie alebo časť má byť podla návrhu prokurátora prehlásená súdom za pripadajúce štátu, je neplatná.

Určování výše nákladů na výživu, kterou zemřelý poskytoval nebo byl povinen poskytovat své manželce, se řídí shodnými hledisky jako rozhodování soudu o vyživovací povinnosti mezi manžely, nikoli snad nějakými ryze mechanickými hledisky, záležejícími v podstatě v mechanickém rozdělování výdělku zemřelého na určité díly. Způsob výpočtu průměrného výdělku pozůstalých občanský zákoník neupravuje; v tomto směru se přihlíží k ustanovením § 17 a 19 vyhl. č. 45/1964 Sb., která odkazují na pracovněprávní předpisy upravující odpovědnost při pracovních úrazech a nemocech z povolání.

Ustanovení občanského zákoníku o zrušení práva společného užívání družstevního bytu rozvedených manželů platí i tehdy, jde-li o byt z tzv. stabilizační družstevní výstavby. /1/

Pouhý převod správy domu na organizaci nečiní ještě z bytů v domě byty trvale určené pro ubytování pracovníků organizace (podnikové byty ve smyslu § 66 zák. č. 41/1964 Sb.). Trvání práva užívání bytu, které vzniklo k bytu nikoli podnikovému, nedovoluje změnu charakteru bytu v byt podnikový; takovou změnou by se totiž uživatel bytu dostal do zcela nové právní situace, kterou nepředpokládal, když uzavíral dohodu o odevzdání a převzetí bytu (§ 155 odst. 1 o. z.). Vzhledem k tomu, že stěhovací náklady nejsou v době rozhodování soudu o zrušení práva užívání bytu zpravidla známy a ustanovení § 184 písm. a) o. z. nepočítá s možností částečné náhrady stěhovacích nákladů, vysloví soud - jsou-li splněny podmínky § 184 písm. a) o. z. - jen obecně povinnost organizace k náhradě stěhovacích nákladů.

Ak pracovník (člen JRD) utrpel úraz síce v opilosti, avšak pri plnení úloh alebo v priamej súvislosti s ním, ide o pracovný úraz v zmysle § 22 ods. 1 zák. č. 101/1964 Zb. (§ 53 zák. č. 103/1964 Zb.).

Do hrubého zárobku (§ 9 ods. 2 zák. č. 101/1964 Zb., § 13 vyhl. č. 102/1964 Zb.) sa nezapočítava náhrada ušlého zárobku podla zák. č. 150/1961 Zb., rovnako ako náhrada za stratu na zárobku podla zák. č. 30/1965 Zb. alebo podla § 193 ods. 1 písm. a) zák. práce. Újma na starobnom dôchodku, spočívajúca v tom, že bol starobný dôchodok vymeraný nižšou sumou len preto, že jeho požívatel nedocieloval v rozhodnej dobe pre následky svojho pracovného úrazu rovnakého zárobku ako pred úrazom, je v priamej príčinnej súvislosti s tým, že organizácia nesplnila svoju povinnosť uloženú ustanoveniami § 6 zák. č. 150/1961 Zb., § 1 zák. č. 30/1965 Zb. a § 147 zák. práce.