Rok 1959

Ochrana socialistické právnické osoby vyžaduje, aby soud v každém konkrétním případě zevrubně zkoumal, zda ujednané nebo soudem povolené splátky dlužného nájemného odpovídají obecnému zájmu, který musí mít soud stále na paměti (§ 21 obč. zák.).

Pro důsledné uplatnění zásady materiální pravdy je na místě, aby soud zjišťoval i skutečnosti potřebné k politicky správnému určení třídní příslušnosti účastníků.

Směrnice pléna Nejvyššího soudu o předběžném projednání obžaloby.

Podmínky, za kterých lze ustanovení § 1 písm. f) nař. č. 179/1950 Sb., o důležitých důvodech k výpovědí chráněných nájmů nebo k jich zrušení bez výpovědi, vztáhnout i na děti ovdovělé nebo rozvedené.

Třídní hledisko při použití tohoto výpovědního důvodu.

Otázka zavinění je právní otázkou a nikoliv otázkou znaleckou, znalec může svůj posudek podat pouze o otázkách odborných a soud musí pak znalecký posudek hodnotit jako všechny ostatní důkazy podle vnitřního přesvědčení, založeného na pečlivém uvážení všech okolností případu jednotlivě i v jejich souhrnu.

Znalec musí podklady k posudku čerpat především z ohledání a nikoliv jen z výpovědi obžalovaného.

Při hodnocení posudku znalce je nutno dbát důkazů, které naznačují, že posudek znalce a jeho závěry nemusí být správné.

Pro posouzení zavinění obžalovaného je třeba vypořádat se náležitě i s okolnostmi případu, které lze zjistit jinými důkazy než znalcem.

I když svědek nemá znalosti potřebné pro odhad rychlosti auta, musí soud přihlížet k prostému líčení pozorované jízdy (jel jako hrom, zatáčkami projížděl smykem, pálil to pěkně dál) a ne je odbýt tím, že "k této výpovědi není třeba přihlížet".

Uplatnenie triedneho hľadiska pri použitiu mimoriadneho zmierňovacieho práva (§ 358 obč. zák., §§ 7, 10 zák. č. 71/1958 Zb.).

Závěr soudu, že nepodmíněný trest odnětí svobody je důvodný proto, že obžalovaný byl již trestán, aniž soud zkoumá závažnost předchozího trestného činu (event. přestupku) a všechny významné okolnosti pro odhalení sklonů obžalovaného apod., je výrazem mechanického posouzení předchozího odsouzení obžalovaného, jež může vést k netřídnímu rozhodnutí a tím tedy k porušení zákona.

Některé sporné otázky ohledně výkladu zákona č. 71/1958 Sb., o závazcích k náhradě škody způsobené zaměstnancem porušením povinností z pracovního poměru.