Archiv Sbírky

Poskytování služeb, byť i neoprávněné, nezakládá trestný čin spekulace podle § 134a tr. zák. Proto pouhá zubolékařská nebo zubotechnická práce sama o sobě bez použití předmětů potřeby náležejících obžalované, tj. bez použití jejího vlastního materiálu a zařízení nezakládá trestný čin spekulace. Trestný čin ohrožení devizového hospodářství podle § 145 odst. 1 tr. zák. předpokládá podle směrnice pléna Nejvyššího soudu o trestných činech spekulační povahy (č. 6/1959 Sb. rozh. tr.), aby šlo o devizové hodnoty (zlato) v ceně kolem 4000 Kčs, v devizové, tj. kursovní hodnotě.

Otázka dodatočného zaplatenia dlžného poistného družstevníkom je upravená špeciálnym ustanovením § 7 vl. nar. č. 56/1956 Zb.; všeobecných zásad § 39 vety druhej zák. č. 55/1956 Zb. nie je možno použiť.

Podle § 74 odst. 1 tr. zák., jestliže věc uvedená v § 55 odst. 1 tr. zák. nebyla prohlášena za propadlou, může soud vyslovit, že se věc zabírá. Slovomuže nutno vykládat tak, že soud nevysloví zabrání, jestliže by tomu bránily zvláštní okolnosti, jakou je např. zájem poškozeného, aby jeho nárok vzešly z trestného činu byl uspokojen z věci pachatele, jež jsou k trestné okolnosti v některém ze vztahů, (§ 55 odst. 1 tr. zák.) zejména v případe, kdy pachatel je jinak nemajetný a kdy odškodnění poškozeného bude proto možné jen na věcech v citovaném ustanovení uvedených.

Uplatnenie výchovného poslania predpisov o rozviazaní pracovného pomeru učňa, sa prejavuje v tom, že k rozviazaniu pracovného pomeru z dôvodu, ktorý učeň sám zavinil [§ 12 ods. 1 písm. b) zák. č. 89/1958 Zb.] dôjde zásadne tam, kde nebolo možno zjednať nápravu učňa jeho výchovou a presvedčovaním.K otázke regresnej žaloby podanej podnikom na riaditela a kádrového pracovníka z titulu náhrady škody zavinenej v dôsledku nepoužitia dôvodu k výpovedi učňa podla § 12 písm. b) zák. č. 89/1958 Zb.

Podmíněné propuštění je významnou institucí soc. trestního práva. Je důležitým výchovným opatřením po pravomocném odsouzení pachatele trestného činu, jímž se z chování odsouzeného, jeho pracovního úsilí a celkového jeho postoje k odsouzení v době výkonu trestu vyvozují závažné důsledky. Zdůrazňuje se jím, že výchovný moment (§ 17 odst. 1 písm. b), c) tr. zák.) nespočívá jen v ukládání trestu, ale i v jeho výkonu. Závažnost a povaha trestného činu, pro který byl pachatel odsouzen, mají tudíž při rozhodování o podmíněném propuštění především význam pro posouzení, zda lze mít skutečně za to, že odsouzený, který měl jinak dobrý pracovní výkon v trestu a slušně se choval, se tak převychoval, že je důvodná naděje, že povede řádný život pracujícího člověka. Nelze proto přihlížet k trestnému činu odsouzeného isolovaně.

Ustanovenie § 12 zák. č. 71/1958 Zb. o prejednaní náhrady škody so závodným výborom odborového sväzu a zamestnancom platí aj v rozkaznom konaní.

Pri rozhodovaní, či má byť obnova povolená, je povinnosťou súdu preskúmať, či navrhnutý dôkaz je dôkazom novým, súdu predtým neznámym a či okrem toho na základe neho by mohlo dôjsť v naznačených smeroch k inému rozhodnutiu veci. Musí preto pre potreby rozhodnutia tejto otázky hodnotiť navrhnuté dôkazy. Toto hodnotenie ale nemôže presahovať rámec zistenia, či navrhnutý dôkaz sám, alebo v spojení s už vykonaným dokazovaním by mohol privodiť v naznačených smeroch iné rozhodnutie.