Sešit č. 9-10/1988

K smluvnímu převodu vlastnictví stavby spojené se zemí pevným základem je třeba vždy registrace smlouvy, ledaže se stavba převádí do socialistického vlastnictví. Smlouvu o převodu zahrádkářské chaty, která je nemovitostí a je postavena na cizím pozemku, lze registrovat jen tehdy, bude-li mít nabyvatel chaty zajištěno právo užívat pozemek, na němž je chata postavena. /1/

Ustanovení § 23 zákonů č. 139/1984 Sb. a č. 146/1984 Sb. o minimální výši notářského poplatku se vztahuje na celý poplatek vyměřovaný témuž poplatníkovi bez ohledu na to, z jakých částí základu notářského poplatku je poplatek vypočten vzhledem např. na počet dárců, kteří jsou v různém vztahu k obdarovanému. Byl-li tedy celý notářský poplatek vyměřen procentní sazbou ze dvou nebo více částí základu poplatku a převyšuje-li zákonem stanovenou minimální částku, nelze již při výpočtu použít ustanovení zákona o notářských poplatcích, jež stanoví minimální notářský poplatek.

Návrh na zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví přikázáním věci za náhradu nemůže soud zamítnout z důvodů hodných zvláštního zřetele (§ 142 odst. 2 o. z.), pokud je tu možné vypořádání spoluvlastnictví rozdělením věci.

Rozsah peňažného plnenia určeného súdnym rozhodnutím musí zodpovedať sume, ktorú možno vymôcť pri súdnom výkone rozhodnutia (napr. sume odmeny za využitie vynálezu prevyšujúcej 20 000,- Kčs po odpočítaní dane zo mzdy. /1/ Pri výpočte ekonomického prínosu predstavujúceho spoločenský prospech, ktorý sa dosahuje využívaním vynálezu, nomožno vychádzať iba z návrhu velkoobchodnej ceny výrobku, ale z platne stanovenej velkoobchodnej ceny určenej cenovým orgánom.

Překážka věci pravomocně rozhodnuté (§ 159 odst. 3 o. s. ř.) není dána v tom případě, jde-li sice v novém řízení o tentýž právní vztah mezi týmiž účastníky, avšak opírá-li se nově uplatněný nárok o jiné skutečnosti, které tu nebyly v době původního řízení a k nimž došlo až později.

K doložení příčinné souvislosti mezi zhoršením jakosti podzemní vody (§ 29 odst. 1 zákona č. 138/1973 Sb.) a jednáním toho, z jehož činnosti mohlo dojít ke zhoršení jakosti vody, je třeba zjisti, v jakém stavu byl zdroj vody a jeho bezprostřední okolí před zhoršením jakosti vody, jaká činnost (zejména hospodářská) byla v místě a v rozhodné době vyvíjena a jak mohla negativně ovlivnit jakost podzemní vody, zda takovou činnost neprovozovali a sami oprávnění odběratelé vody, jaké byly konkrétní hydrologické poměry v místě a jaký byl vývoj naměřených hodnot znečištění vody ve studni nebo jiném zdroji vody. Volba způsobu hospodářsky účelného patření náhradního zdroje vody náleží zásadně tomu, z jehož činnosti došlo ke zhoršení jakosti vody.

V případě znečištění podzemní vody přitékající do studně užívané občanem je třeba rozlišovat mezi škodou vzniklou zhoršením jakosti vody (ust. zák. č. 138/1973 Sb.) a mezi škodou, která příp. vznikla na studni a na zařízení k čerpání a k rozvodu vody (ust. § 420 a § 421 o. z.). Právní vztah z odpovědnosti za zhoršení jakosti podzemní vody (§ 29 odst. 1 zák. č. 138/1973 Sb.) je vztahem mezi tím, zda za toto zhoršení odpovídá (§ 8 odst. 1 písm. b/ uved. zák.). Při posuzování aktivní věcné legitimace ve sporu o náhradu za zhoršení jakosti podzemní vody ve studni (§ 29 odst. 1 zák. č. 138/1973 Sb.) nelze bez dalšího vycházet z vlastnictví nemovitostí, s nimiž souvisí užívání studny. Oprávněnému odběrateli vody může vedle náhrady škody vzniklé zhoršením jakosti vody vzniknout i škoda odpovídající majetkové újmě vzniklé vynakládáním vyšších nákladů na odběr vody z náhradního zdroje tato škoda se posoudí podle ust. § 420 nebo § 421 o. z.