Sešit č. 9-10/1982

Uplatňuje-li pojišťovna proti řidiči mot. vozidla, jehož provozovatelem je soc. organizace, u níž je řidič zaměstnán, nárok na náhradu částek, které vyplatila z důvodu škody způsobené provozem mot. vozidla, když škodu způsobil mimo plnění úkolů organizace nebo přímé souvislosti s ním řidič ve stavu, kdy jeho schopnost řídit mot. vozidlo byla snížena po požití alkoholického nápoje, nejde tu o nárok, který přešel na pojišťovnu, (ust. § 368 odst. 1 o. z.) nýbrž o přímý nárok pojišťovny z pojistného poměru. Podle ust. § 368 odst. 1 o. z. však přechází na pojišťovnu nárok organizace, která je provozovatelem mot. vozidla, proti řidiči vozidla, jenž je u ní zaměstnán, na náhradu škody způsobené na jejím vozidle při havárii za uvedených okolnost. Nárok pojišťovny vůči pojištěnému na náhradu částek, je dán za předp. stanovených v právní úpravě podmínek zákon. pojištění odpovědnosti za škody způsobené tímto provozem jen v případě oprávněné výplaty plnění z uvedeného pojištění.

Namítá-li železnice při mezinárodní přepravě zboží po železnicích, že k poškození zboží došlo ještě před jeho naložením do vagónu, musí ve smyslu ustanovení § 2 bod 4 a 5 a § 7 článku 22 Dohody o přepravě zboží po železnicích v přímém mezinárodním styku (SMGS /1/) především prokázat nakládku nebo vykládku prováděnou prostředky odesílatele nebo příjemce, případně přepravu zboží na otevřených vozech, s tím, že přepravované zboží smělo takto být přepravováno. Dále musí prokázat existenci konkrétní skutečnosti při nakládce, vykládce či přepravě na otevřených vozech, z níž by bylo možné vyvodit, že poškození přepravovaného zboží mohlo při ní podle okolností případu vzniknout. Nepodaří-li se takovou skutečnost prokázat, popřípadě podaří-li se tomu, kdo uplatňuje nárok z poškození zboží při přepravě, vyvrátit domněnku existence příčinné souvislosti s tím, že prokáže opak, potom železnice odpovídá za škodu vzniklou poškozením přepravovaného zboží.

K některým otázkám přechodu práva osobního užívání bytu

V občanském soudním řízení o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví je základem soudního poplatku (označeným pro toto řízení v ustanovení § 3 odst. 5 zákona č. 116/1986 Sb. jako cena podílu žádaného navrhovatelem) cena předmětu poplatného úkonu (ve smyslu ustanovení § 3 odst. 1 téhož zákona) podle návrhu na zahájení řízení. Vzhledem ke způsobům zrušení a vypořádání podílového spoluvlast. stanov. v § 142 o. z., jež mohou být uplatňováný návrhy navrhovatelů v obč. soudním řízení, je tu třeba cenu předmětu poplatného úkonu posoudit. Navrhuje-li navrhovatel zrušení a vypořádání podílového spoluvl. přikázáním věci za přiměřenou náhradu jednomu nebo více spoluvl. tím způsobem, že se domáhá přikázání celé věci do jeho vlastníctví, je tu předmětem poplatného úkonu cena spoluvl. podílu patřícího odpůrci, k jehož přechodu na navrhovatele směruje v takovém případe návrh.