Sešit č. 7-8/1993

Nález Ústavního soudu ČSFR, uveřejněný pod č. 16/1992 Sbírky usnesení a nálezů Ústavního soudu ČSFR

V řízení o vyslovení přípustnosti převzetí do ústavu zdravotnické péče se již neustanovuje podle § 191b odst.2 o.s.ř. opatrovník pro toto řízení osobě,která byla zbavena způsobilosti k právním úkonům nebo byla omezena v této způsobilosti a má ustanoveného opatrovníka, a to i v případě, že tímto opatrovníkem je podle ustanovení § 27 odst.3 o.z. orgán místní správy nebo zařízení oprávněné vystupovat svým jménem.

I když je osoba umístěná v psychiatrické léčebně původně s vlastním souhlasem teprve v průběhu léčby omezena ve volném pohybu nebo ve styku s vnějším světem, je třeba, aby soud posoudil, zda došlo k převzetí do ústavu ze zákonných důvodů (uvedených zejména v ustanovení § 23 odst.4 zákona č.20/1966 Sb. ve znění se změnami a doplňky vyhlášeném pod č.86/1992 Sb.).

Domáhat se určení doby plnění dluhu návrhem u soudu (§ 564 o.z. a dříve § 79 o.z.) může věřitel nejen tehdy, je-li plnění výslovně přenecháno na vůli dlužníka ale i v těch případech, v nichž splnění závazku závisí na okolnosti, kterou může ovlivnit jen dlužník.

Činnost komerčního právníka, poskytovaná na základě smlouvy,je podnikáním (§ 2 odst.2 písm.c/obch.zák.) a proto k projednání sporu mezi komerčním právníkem a podnikatelem, který je zapsán v obchodním podnikovém rejstříku, je příslušný krajský soud (§ 9 odst.3 písm.a/bod bb/o.s.ř.),jde-li o částku přesahující 50 000 Kč.

Pro posouzení toho, zda právní věc patří k rozhodování krajskému soudu jako soudu prvního stupně ve věcech obchodních (§ 9 odst.3 o.s.ř.),nestačí vždy jen sama skutečnost, že jde o spor z právních vztahů mezi podnikateli při jejich podnikatelské činnosti. Je třeba se zabývat právní povahou (postavením) účastníků řízení, tím zda účastníci jsou zapsáni v obchodním rejstříku u soudu v České republice,a jde-li o zahraniční podnik, pak i tím,podle kterého právního předpisu je třeba věc posoudit ve smyslu ustanovení zákona č.97/1963 Sb.,o mezinárodním právu soukromém a procesním, popřípadě ve smyslu ustanovení mezinárodní smlouvy, a také tím,zda nejde např.o právní vztah z práva autorského, jakož i dalšími okolnostmi uvedenými v ustanoveních § 3 odst.4 a § 9 o.s.ř.

Jestliže byly v době, kdy došlo k uzavření manželství, již provedeny na stavbě prvky dlouhodobé živitnosti (zejména svislé i vodorovné nové konstrukce, konstrukce střechy a schodiště) a případně většina prvků ostatních, lze z toho zpravidla dovodit, že už pak za trvání manželství je dokončována již existující věc v takovém případě stavba do bezpodílového spoluvlastnictví manželů nepatří. Je tu nerozhodné, že ještě nebylo vydáno kolaudační rozhodnutí. Vznik stavby nelze klást do roviny jen s její stavební dokončeností. Dohoda o založení podílového spoluvlastnictví ke stavbě může být platně uzavřena v době, které časově předchází vznik stavby jako věci, způsobilé být předmětem práv a povinností.