Sešit č. 3/1973

Predpokladom uloženia povinnosti uhradiť pomernú časť škody v zmysle ustanovenia § 179 ods. 5 Zák. práce je predovšetkým bezpečné zistenie zodpovednosti pracovníka za škodu, ktorá organizácii vznikla.

Nedošlo-li k přiznání dávky důchodového zabezpečení, byť i správně přiznána být měla, nelze použít ustanovení § 53 odst. 1 zákona č. 101/1964 Sb.; promlčení jednotlivých splátek dávky se posuzuje v takovém případě podle ustanovení § 62 odst. 2 zákona č. 101/1964 Sb. Byla-li dávka důchodového zabezpečení, na niž byl nárok, přiznána dobrovolně, nemůže být jen pro tuto skutečnost odňata nebo její výplata zastavena s poukazem na ustanovení § 53 odst. 1 zákona č. 101/1964 Sb. /1/

Výdělečnou činností ve smyslu ustanovení § 6 odst. 1 bod 4 zákona č. 101/1964 Sb. /1/ se rozumí každá pravidelně konaná pracovní činnost, která směřuje k získání existenčních prostředků pro obživu pracovníka i pro obživu jeho rodiny. Doba, po kterou syn samostatně hospodařícího zemědělce pracoval pravidelně na zemědělské usedlosti svého rodiče, je tedy také touto dobou výdělečné činnosti, i když nešlo o činnost v pracovním poměru.

Je-li důchod účastníka odboje nebo pozůstalých po něm vyšší než minimální částka uvedená v ustanovení § 107g odst. 2 zákona č. 101/1964 Sb. ve znění zákona č. 161/1968 Sb., podléhá tento důchod zvláštní dani z důchodu, avšak poživateli přísluší důchod nejméně v nejnižší výměře zákonem stanovené.

Starobní důchod v nejnižší výměře podle ustanovení § 18 odst. 2 zákona č. 101/1964 Sb. /1/ třeba přiznat, i když žadatel o důchod v období deseti, popřípadě pěti let před vznikem nároku na důchod neměl žádný výdělek, /2/ avšak jen tehdy, jestliže celá uvedená doba je vyplněna náhradní dobou nebo dobou přerušení zaměstnání z vážných důvodů.

K spôsobu výpočtu invalidného dôchodku podla ustanovenia § 135 ods. 2 zákona č. 103/1964 Zb. /1/ o sociálnom zabezpečení družstevných rolníkov.

Při zjišťování podstatného poklesu výdělku (§ 18 odst. 1 vyhlášky č. 102/1964 Sb.) pracovníka, který byl v rozhodném období neschopen práce, je třeba vyloučit vliv z tohoto stavu vyplývajících skutečností, které by mohly zkreslovat závěr o jeho skutečném hrubém výdělku, jakož i o míře jeho pracovní schopnosti. Nelze tedy při zjišťování podstatného poklesu výdělku přihlížet ani k dobám pracovní neschopnosti, za něž je poskytováno nemocenské, ani k poskytovanému nemocenskému. Jestliže byl pracovník dlouhodobě ve stavu pracovní neschopnosti a krátké období jeho pracovní činnosti v této době neposkytuje dostatečný podklad pro úvahu, zda u něho nastal podstatný pokles výdělku, je zapotřebí přiměřeně prodloužit zkoumané období.