Sešit č. 2-3/1986

Rozsudek, jímž bylo určeno, že okamžité zrušení pracovního poměru pracovníkem je neplatné, je rozhodnutím, které může přivodit pro organizaci příznivější týkající se její povinnosti zaznamenat skončení pracovního poměru v občanském průkazu pracovníka; pravomocný rozsudek, jímž byla organizaci uložena tato povinnost, lze tedy z toho důvodu napadnout návrhem na obnovu řízení (§ 228 odst. 1 o. s. ř.). Tříměsíční lhůta k podání návrhu na obnovu řízení (§ 230 odst. 1 o. s. ř) se v uvedeném případě počítá ode dne, kdy se organizace později dověděla o soudním rozhodnutí o neplatnosti okamžitého zrušení pracovního poměru (tj. o pravomocném rozhodnutí soudu prvního stupně nebo o vydání rozhodnutí odvolacího soudu).

Výpoveď, ktorá obsahuje iba údaje, že ju pracovník dáva podla ustanovenia § 51 ods. 1 písm. d) Zák. práce (v ktorom sú uvedené tri rôzne výpovedné dôvody), je neplatná, lebo takto nie je splnená požiadavka, že vo výpovedi musí byť uvedený výpovedný dôvod (§ 44 ods. 2 Zák. práce.). Neplatnosť takejto výpovede môže organizácia uplatniť žalobou na súde do troch mesiacov odo dňa, ku ktorému mal pracovný pomer skončiť (§ 64 Zák. práce).

Nárok na vdovský důchod po poživateli československého dílčího starobního důchodu, který náležel podle Úmluvy o sociální bezpečnosti mezi Československem a Francií (přílohy k vyhlášce č. 215/1949 Sb.) ve znění Dodatkové úmluvy (přílohy k vyhlášce č. 68/1970 Sb.), je třeba posoudit podle této úmluvy ustanovení § 65 odst. 3 zákona č. 121/1975 Sb. nelze v takovém případě použít (§ 65 odst. 5 zákona č. 121/1975 Sb.).