Sešit č. 2-3/1982

Pouze zaplacením základního členského vkladu ani splacením členského podílu ve stavebním bytovém družstvu nevzniká ještě právo společného užívání bytu manžely ani společné členství manželů v družstvu. Došlo-li v takovém případě k úmrtí člen stavebního bytového družstva, nevztahuje se na jeho pozůstalého manžela ustanovením § 180 odst. 2, věta druhá, o. z. a členství v družstvu přechází na toho z dědiců, kterému podle výsledku řízení o dědictví připadl členský podíl, případně základní členský vklad.

Státní notářství ustanoví nezletilému dítěti opatrovníka podle ustanovení § 14 odst. 3 not. ř. za podmínek uvedených v ustanovení § 37 odst. 2 zák. o rod. stačí tu proto jen možnost střetu zájmů. Jde-li o několik nezletilých dětí, které mají téhož zákonného zástupce, lze jim stanovit podle § 14 odst. 3 not. ř. téhož (společného) opatrovníka v tom případě, jestliže je možný střet zájmů jen mezi zájmy nezletilých dětí a zájmy zákonného zástupce. V případě, že je možný střed mezi zájmy nezletilých dětí navzájem, je nutné ustanovit každému z nich jiného opatrovníka. Je věcí státního notářství, aby posoudilo s přihlédnutím k okolnostem konkrétního případu, zda je či není dána možnost střetu zájmů ve smyslu ustanovení § 37 odst. 2 zák. o rod.

Je-li v místnosti ubytovacího zařízení, sloužící k přechodnému ubytování a nikoliv jako společná prostora tohoto zařízení, umístěn rozhlasový přijímač (§ 1 bod 1 vyhlášky č. 13/1974 Sb.), reproduktor účastnické stanice rozhlasu pod drátě (§ 2 odst. 1 a § 3 odst. 2 vyhlášky č. 146/1954 Ú. l. /č. 172/1954 Ú. v./) nebo televizní přijímač (§ 1 bod 2 vyhlášky č. 13/1974 Sb.), jenž je tam instalován provozovatelem ubytovacího zařízení, nejde tu při tomto umožnění uživateli místnosti poslouchat hudební díla, vysílaná rozhlasovou nebo televizní organizací, ze strany provozovatele ubytovacího zařízení a provozování nebo jiné užití díla (§ 13 odst. 1 a 2 zákona č. 35/1965 Sb.) neupravené již ustanovením § 16 zákona č. 35/1965 Sb.; nejde to užití hudebního díla k veřejnému nedivadelnímu provozování ve smyslu ustanovení § 1 a § 8 vyhlášky č. 196/1954 Ú. l. (č. 220/1954 Ú. v.) ve znění vyhlášky č. 183/1968 Sb.

Podle článku 13 Úmluvy mezi Československou republikou a Federativní lidovou republikou Jugoslávií o sociálním pojištění (vyhláška č. 3/1958 Sb.) se plný starobní důchod, na který vznikl nárok splněním podmínek uvedených v ustanovení § 16 zákona č. 121/1975 Sb. o sociálním zabezpečení, dělí podle poměru dob zaměstnání získaných v obou smluvních státech ke dni vzniku nároku na plný starobní důchod. Do základu rozhodného pro stanovení části plného starobního důchodu podle článku 13 písm. c) Úmluvy nelze proto zahrnout částku, o kterou se plný starobní důchod pracujícího zvýšil na základě ustanovení § 21 zákona č. 121/1975 Sb. za dobu zaměstnání po vzniku nároku na plný starobní důchod.

Při náhradě za ztrátu důchodu (§ 195a zák. práce) se výše důchodu, na který by poškozenému vznikl nárok, stanoví především podle předpisů o soc. zabezp. průměrný měsíční výdělek pro výpočet tohoto důchodu se tedy u náhrady za ztrátu na starobním a invalidním důchodu zjišťuje za posledních deset let, popř. pět kalendářních roků před tím rokem, v němž vznikl nárok na důchod. Za dobu, po kterou během těchto deseti, popř. pěti roků dojde ke snížení výdělku pracovníka následkem poškození zdraví prac. úrazem nebo nemocí z povolání, se průměrný měsíční výdělek pro účely fiktivního důchodu zjišťuje podle předpisů o průměrném výdělku pro účely náhrady škody podle zákoníku práce a předpisů jej provádějících. Tak je tomu při náhradě za ztrátu na starobním nebo invalidním důchodu i v případech, kdy pracovníku byl předtím přiznán částečný invalidní důchod, a to třeba již od doby bezprostředně navazující na skončení prac. neschopnosti způsobené prac. úrazem nebo nemocí z povolání.