Sešit č. 10/1974

K provádění důkazu znalcem. Písemný posudek znalce nebo protokol o jeho výpovědi lze číst podle § 211 odst. 4 tr. ř. jen tehdy, jestliže znalec byl před podáním posudku poučen podle § 106 tr. ř., nejsou pochybnosti o správnosti a úplnosti posudku, a prokurátor i obžalovaný s tím souhlasí. Ustanovit znalcem osobu, která není zapsána do seznamu znalců a má potřebné předpoklady pro to, aby podala posudek a která vyslovila s ustanovením souhlas, lze jen tehdy, není-li pro některý obor znalec do seznamu zapsán, nemůže-li znalec zapsaný do seznamu úkon provést a jestliže by provedení úkonu znalcem zapsaným do seznamu bylo spojeno s nepřiměřenými obtížemi nebo náklady. Takto ustanovený znalec nemůže podat posudek, dokud nesložil do rukou orgánu, který jej ustanovil, slib podle § 6 odst. 2 zák. č. 36/1967 Sb.

Znak soustavně uvedený v § 284 odst. 2 tr. zák. předpokladá jen takové opakované svémocné vzdalování, které svědčí o sklonu pachatele k zatvrzelému nerespektování pravidel vojenské kázně, projevujícím se v pravidelném páchání svémocných vzdalování v určitých kratších časových úbdobích.Podmínkou pro uznání pachatele vinným trestným činem podle § 284 odst. 2 tr. zák., je alespoň třetí svémocné vzdálení, přičemž třeba vycházet z toho, že mezi nimi nemá být delší časové období. Za delší časové období lze považovat již dobu přesahující tři měsíce.

Zatajení příjmu docíleného trestným činem v daňovém přiznání a neodvedení daně z takového příjmu nelze posuzovat jako zkrácení daně ve smyslu § 148 tr. zák. Pachatel by se tím nepřímo nutil k oznámení své vlastní trestné činnosti, což je v rozporu se zásadou, že k doznání nesmí být obviněný donucován žádným způsobem (srov. § 91 odst. 1 tr. ř.).

Skutečnost, že obviněný získal motorové vozidlo darem, nevylučuje sama o sobě závěr o tom, že si obviněný opatřil toto motorové vozidlo ve spekulačním úmyslu uvedeném v § 117 odst. 1 tr. zák., pokud dar přijal s úmyslem darované vozidlo prodat se ziskem, tj. za cenu převyšující jeho hodnotu.

Provozování soukromého výrobního nebo jiného výdělečného podnikání ve větším rozsahu naplňuje znaky trestného činu nedovoleného podnikání podle § 118 odst. 1 tr. zák. jen tehdy, jestliže je pachatel provozuje neoprávněně. Proto je třeba zkoumat, zda k výdělečné činnosti, kterou pachatel prováděl, je třeba povolení a zda je pachatel měl.

II. Získá-li pachatel trestným činem nedovoleného podnikání podle § 118 tr. zák. značný prospěch, je trestný podle vyšší trestní sazby uvedené v § 118 odst. 2 písm. b) tr. zák. jen tehdy, jestliže tato okolnost podstatně zvyšuje stupeň nebezpečnosti trestného činu nedovoleného podnikání pro společnost.

Vykrádáním peněžních částek z obyčejných zásilek (dopisů) nemůže vzniknout škoda na majetku v socialistickém vlastnictví, neboť nejde o vec, která je ve smyslu § 139 tr. zák. v opatrování socialistické organizace nebo státního orgánu.