Rok 2008

Podmínkou toho, aby mohl soud po zápisu převodu obchodního jmění do obchodního rejstříku pokračovat v řízení s právním nástupcem vymazané společnosti, je, aby navrhovatel změnil návrh způsobem upraveným v ustanovení § 220h odst. 4 ve spojení s § 220p odst. 3 obch. zák. O tom musí soud v rámci opatření podle ustanovení § 104 odst. 2 o. s. ř. navrhovatele poučit. Jestliže navrhovatel přes takové poučení ke změně návrhu na zahájení řízení nepřistoupí, je to důvodem k zastavení řízení podle § 104 odst. 2 o. s. ř., a to vůči původním účastníkům řízení. Změní-li navrhovatel návrh na zahájení řízení podle § 220h odst. 4 ve spojení s ustanovením § 220p odst. 3 obch. zák., soud přijme rozhodnutí podle § 107 o. s. ř. a změněnou věc meritorně projedná a rozhodne s právním nástupcem vymazané společnosti.

Odsouzený, jemuž byl pravomocným rozhodnutím po skončení trestního stíhání přiznán nárok na bezplatnou obhajobu (§ 33 odst. 2 tr. ř.), nemůže být dotčen rozhodnutím o výši odměny ustanoveného obhájce a není oprávněn podat proti takovému rozhodnutí stížnost. Jestliže rozhodnutí o přiznání nároku na bezplatnou obhajobu nabylo právní moci a odsouzený přesto podal stížnost proti rozhodnutí o výši odměny ustanoveného obhájce, je nutno ji zamítnout jako stížnost podanou osobou neoprávněnou /§ 148 odst. 1 písm. b) tr. ř./.

Předseda představenstva akciové společnosti není z titulu funkce člena statutárního orgánu pověřenou osobou ve smyslu § 15 obch. zák.

Adresu, kterou obviněný uvede v písemném slibu nahrazujícím vazbu (§ 73 odst. 1 písm. b) tr. ř.), s tím, že na ní bude přebírat zásilky orgánů činných v trestním řízení, je třeba považovat za adresu, kterou obviněný označil pro doručování (§ 64 odst. 2 tr. ř.).

Určují-li stanovy společnosti, že jménem společnosti musí jednat společně nejméně dva členové představenstva, není přípustné, aby dva členové představenstva udělili generální plnou moc jen jednomu z nich.

Skutková podstata trestného činu opilství podle § 201a odst. 1 tr. zák. je naplněna tím, že se pachatel požitím nebo aplikací návykové látky nebo jinak přivede, byť i z nedbalosti, do stavu nepříčetnosti, v němž se dopustí jednání, které má jinak znaky trestného činu. I když se pachatel dopustí více útoků, které by jinak zakládaly více trestných činů, všechny tyto jednotlivé útoky tvoří jeden trestný čin opilství podle § 201a odst. 1 tr. zák. (srov. č. 16/1960 Sb. rozh. tr.). Takovému právnímu posouzení skutku musí odpovídat i tzv. právní věta rozsudku. Trest je nutno ukládat podle § 201a odst. 1 tr. zák., v němž jsou obsaženy jak sankce spočívající v trestu odnětí svobody na tři léta až osm let, tak sankce mírnější podle věty za středníkem citovaného ustanovení trestního zákona. Pokud soud neukládá trest odnětí svobody v rámci trestní sazby na tři léta až osm let, musí ve výroku o trestu také vyjádřit, že obviněný byl potrestán mírnějším trestem za jednání, které má jinak znaky trestného činu a na které zákon stanoví mírnější trest (§ 201a odst. 1 věta za středníkem tr. zák.).

Jestliže zavázaný z dohody o převzetí plnění podle § 534 obč. zák. nesplnil svůj závazek poskytnout za dlužníka jeho věřiteli plnění, a dlužník proto svému věřiteli plnil sám, snížil se tím v důsledku porušení závazku zavázaného majetkový stav dlužníka a dlužníkovi vůči zavázanému vznikl nárok na náhradu škody podle § 420 obč. zák.