Rok 2008

U pachatele, který se oddává zneužívání návykové látky, může soud uložit ochranné léčení podle § 72 odst. 2 písm. b) tr. zák. nejen v případech, kdy spáchal trestný čin přímo pod vlivem návykové látky nebo při jejím vlastním zneužívání, ale i tehdy, spáchal-li jej pouze v souvislosti s jejím zneužíváním. Zákonný pojem „v souvislosti s jejím zneužíváním“ stanovený jako podmínka pro uložení ochranného léčení tak vyjadřuje volnější vztah mezi zneužíváním návykové látky a spácháním trestného činu. Proto např. u pachatele trestného činu nedovolené výroby a držení omamných a psychotropních látek a jedů podle § 187 odst. 1 tr. zák., jehož trestná činnost spočívala v tom, že jiným osobám poskytoval drogy, přičemž sám je osobou, která dlouhodobě konzumuje drogy a je na jejich konzumaci chorobně závislá, je namístě závěr, že takový trestný čin spáchal v souvislosti se zneužíváním návykové látky.

Ve sporu o určení neúčinnosti smlouvy o převodu nemovitosti je dána výlučná místní příslušnost soudu podle ustanovení § 88 písm. g) o. s. ř.

Zákonný znak trestného činu neoprávněného držení platební karty podle § 249b tr. zák. spočívající v tom, že si pachatel „neoprávněně opatří“ nepřenosnou platební kartu jiného identifikovatelnou podle jména nebo čísla, je naplněn jakýmkoli způsobem jejího získání bez právního důvodu. I nález takové platební karty je jedním ze způsobů, jímž lze naplnit uvedený zákonný znak, jestliže si pachatel ponechá nalezenou platební kartu, a nemá tak v úmyslu ji odevzdat (např. příslušné bance, orgánům Policie České republiky).

K řízení o určení neplatnosti výpovědi z nájmu bytu je ve smyslu ustanovení § 88 písm. g) o. s. ř. výlučně místně příslušný soud, v jehož obvodu se byt nachází.

Skutek posouzený jako trestný čin podvodu podle § 250 odst. 1 tr. zák., který spočíval v tom, že pachatel odebral od dodavatele zboží s úmyslem vůbec za ně nezaplatit kupní cenu, není totožný se skutkem posouzeným jako trestný čin poškozování věřitele podle § 256 odst. 1 písm. c) tr. zák., jehož podstatou bylo to, že pachatel poté, co odebral od dodavatele zboží, činil ve vztahu ke svému majetku takové fiktivní dispozice, kterými předstíral svou neschopnost zaplatit kupní cenu za odebrané zboží. Pravomocné meritorní rozhodnutí o jednom z těchto skutků (např. zprošťujícím rozsudkem) není překážkou ve smyslu § 11 odst. 1 písm. f) tr. ř. pro stíhání pachatele za druhý skutek a pro jiné meritorní rozhodnutí o něm (např. odsuzujícím rozsudkem).

Jestliže zaměstnavatel se souhlasem zaměstnance odvolal výpověď z pracovního poměru, nenáleží zaměstnanci za dobu následující poté, co měl pracovní poměr na základě odvolané výpovědi z pracovního poměru skončit, a po kterou nepřiděloval zaměstnanci práci podle pracovní smlouvy, náhrada mzdy podle § 61 zák. práce (ve znění účinném do 31. 12. 2006) z důvodu neplatného rozvázání pracovního poměru, ale náhrada mzdy z důvodu překážky na straně zaměstnavatele podle § 130 odst. 1 zák. práce (ve znění účinném do 31. 12. 2006).

Ke spáchání trestného činu nekalé soutěže podle § 149 tr. zák. nepostačuje samotné nekalosoutěžní jednání, ať již ve smyslu tzv. generální skutkové podstaty nekalé soutěže podle § 44 odst. 1 obch. zák. nebo ve smyslu některé ze speciálních skutkových podstat podle § 44 odst. 2 a § 45 až § 52 obch. zák., ale navíc pachatel uvedeného trestného činu musí svým nekalosoutěžním jednáním způsobit alternativně následek buď v podobě poškození dobré pověsti soutěžitele, anebo v podobě ohrožení chodu nebo rozvoje podniku soutěžitele (případně může pachatel způsobit oba tyto následky zároveň). 

Poškozením dobré pověsti se rozumí nekalosoutěžní jednání pachatele, v jehož důsledku se u veřejnosti sníží důvěra v hospodářské aktivity konkrétního poškozeného soutěžitele. Jde o jakékoli zhoršení této pověsti v obchodních, resp. podnikatelských kruzích, a to jak ve vztahu k jiným soutěžitelům, tak i ve vztahu k ostatním subjektům, s nimiž poškozený soutěžitel přichází do styku v rámci hospodářské soutěže (např. vůči spotřebitelům, kteří si kupují jeho výrobky); nejde však primárně o materiální újmu, proto se zde nevyžaduje způsobení škody. Přitom musí skutečně nastat poškození dobré pověsti, nestačí zde pouhé ohrožení, pokud nevyvolá u poškozeného soutěžitele škodlivý následek na jeho dobré pověsti. 

O ohrožení chodu nebo rozvoje podniku soutěžitele jde tehdy, jestliže mu v důsledku nekalosoutěžního jednání hrozí buď zastavení či podstatnější omezení dosavadního provozu, např. výroby, poskytování služeb apod., anebo se znemožňuje rozšíření tohoto provozu např. na nové trhy, o nové výrobky a služby apod. Jde tedy o hrozící následek, který by znamenal negativní dopad na celkové stávající či budoucí fungování podniku poškozeného soutěžitele, a to např. v podobě způsobení nikoli zanedbatelné škody nebo ztráty nikoli zanedbatelného počtu zákazníků či odběratelů apod. Zde na rozdíl od poškození dobré pověsti postačí hrozba vzniku uvedených škodlivých následků, k nimž nemusí ve skutečnosti dojít.