Rok 2000

V řízení proti mladistvým (hlava devatenáctá, oddíl první, tr. ř.) postupují orgány činné v trestním řízení tak, aby orgán pověřený péčí o mládež mohl uplatnit svá oprávnění v souladu s úlohami, které má v tomto řízení plnit. To však nezakládá povinnost vyšetřovatele umožnit orgánu pověřenému péčí o mládež prostudování spisu ve smyslu § 166 odst. 1 tr. ř. Proto není vadou přípravného řízení, jestliže vyšetřovatel orgán pověřený péčí o mládež nevyrozumí o možnosti prostudovat spis. Takový postup nemůže být důvodem k vrácení věci k došetření podle § 188 odst. 1 písm. e) tr. ř.

Dohoda, kterou se zaměstnavatel zavázal poskytnout zaměstnanci plnění (například jednorázovou odměnu stanovenou násobkem jeho měsíční nebo roční mzdy) v souvislosti s ukončením výkonu funkce, do níž byl jmenován nebo zvolen, je pro rozpor se zákonem neplatná. Odstupné může být takovému zaměstnanci poskytnuto jen tehdy, jestliže došlo ke skončení pracovního poměru výpovědí z důvodů uvedených v ustanovení § 46 odst. 1 písm. a) až c) zák. práce nebo dohodou z týchž důvodů a jestliže byl z funkce odvolán v souvislosti s jejím zrušením v důsledku organizační změny.

Poskytování služeb nebo provozování výdělečného podnikání ve větším rozsahu po zrušení živnostenského oprávnění příslušným správním orgánem podle zák, č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání, ve znění pozdějších předpisů, může být posouzeno jako trestný čin neoprávněného podnikání podle § 118 odst. 1 tr. zák., nikoliv však také jako trestný čin maření výkonu úředního rozhodnutí podle § 171 odst. 1 písm. c) tr. zák., neboť nejde o vykonávání činnosti, která byla rozhodnutím soudu nebo jiného státního orgánu zakázána.

Ustanovení § 544 a § 545 obč. zák. nevylučují možnost sjednání smluvní pokuty za prodlení s placením peněžitého závazku. Ujednání, které výši smluvní pokuty činí závislou též na době, po kterou trvá porušení smluvní povinnosti (např. procentní částkou za každý měsíc prodlení), není neplatné.

U pachatele trestného činu, který požívá po delší dobu ve větší míře omamné nebo psychotropní látky, se může jednat o chorobnou závislost na takových látkách a tato skutečnost může mít vliv i na jeho ovládací či rozpoznávací schopnosti v době činu. Pro rozhodnutí v takové trestní věci je proto zpravidla třeba opatřit znalecký posudek zaměřený na objasnění příslušných odborných otázek. 

Objasnění takových okolností nezbytných pro závěr o příčetnosti obviněného v době činu patří mezi základní skutečnosti důležité pro rozhodnutí ve věci, a pokud takový důkaz chybí, lze to považovat za důvod k vrácení věci státnímu zástupci k došetření podle § 188 odst. 1 písm. e) tr. ř.

Sloučení investičního fondu s akciovou společností s jiným předmětem podnikání nebylo před 1.7.1996 dovolené. 

Po marném uplynutí lhůty podle § 131 odst. 1 obch. zák. nelze přezkoumávat platnost usnesení valné hromady jinak, než v řízení o povolení zápisu skutečnosti, která vyplynula z usnesení valné hromady, do obchodního rejstříku (§ 120 odst. 2 o.s.ř.). Jakmile však již byla taková skutečnost do obchodního rejstříku pravomocně zapsána, nelze postupovat podle § 200a odst. 2 o.s.ř. a provedený zápis přezkoumávat jinak, než na základě rozhodnutí o žalobě podle § 131 a § 183 obch. zák.

K uložení ochranného léčení podle § 72 odst. 2 písm. a) tr. zák. je třeba nejenom, aby pachatel spáchal trestný čin ve stavu zmenšené příčetnosti, ale současně, aby byl jeho pobyt na svobodě nebezpečný pro zájmy chráněné trestním zákonem v době, kdy připadá v úvahu výkon tohoto léčení. Proto nejsou splněny podmínky uvedeného ustanovení, pokud ze znaleckého posudku plyne, že se teprve někdy v budoucnosti, v důsledku stárnutí pachatele, rozvine proces, který dáte poškodí psychické funkce pachatele tak, že se jeho pobyt na svobodě stane nebezpečným.