Rok 1997

Pouhý slib obviněného daný orgánům přípravného řízení, že nahradí celou škodu způsobenou majetkovou trestnou činností, nelze považovat za jiné potřebné opatření k náhradě škody ve smyslu § 307 odst. 1 tr.ř.

Řízení o výkonu rozhodnutí k vymožení příplatku na zaopatření stanoveného podle ustanovení § 7 vyhlášky č. 467/1992 Sb., o zdravotní péči poskytované za úhradu, není osvobozeno od soudního poplatku podle ustanovení § 11 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích.

Žalobce uplatňující nárok podle zákona č. 42/1992 Sb., o úpravě majetkových vztahů a vypořádání majetkových nároků v družstvech, není ze zákona osvobozen od soudních poplatků.

Rozhoduje-li soud o podmíněném propuštění z výkonu trestu odnětí svobody za situace, kdy jde o výkon více postupně uložených trestů, musí ve výroku usnesení výslovně uvést všechny tresty, které se z hlediska ustanovení § 61 odst. 1 tr.zák. považují za trest jediný ( § 64 zák. č. 59/1965 Sb., ve znění pozdějších předpisů ). Jestliže je o pomíněném propuštění z výkonu téhož trestu odnětí svobody znovu rozhodnuto po zrušení předchozího pravomocného usnesení o podmíněném propuštění, započítá se do nově stanovené zkušební doby doba, po kterou podmíněně propuštěný vedl řádný život a která spadala do zkušební doby stanovené původním rozhodnutím o podmíněném propuštění, a to analogicky podle § 59 odst. 3 tr.zák. a § 334 odst. 1 tr.ř.

Ochrana podle § 140 až § 142 tr.zák. se ve smyslu § 143 tr.zák. poskytuje též cestovním šekům ( § 720 až § 724 obch..zák. ), a to i cizozemským. Za pozměnění cestovního šeku ve smyslu ustanovení § 140 odst. 2 tr.zák. je nutno považovat i doplnění šeku napodobením podpisu, které pachatel provede před proplácející osobou, např. pokladníkem, podle podpisového vzoru vepsaného do šeku pryvým majitelem, jestliže jde o úkon, bez něhož by šek nebyl proplacen.

Také o vydání pozemku se stavbou podle ustanovení § 11 odst. 7 zákona č. 229/1991 Sb. rozhoduje pozemkový úřad ( § 9 tohoto zákona). Proti jeho rozhodnutí lze podat opravný prostředek k soudu ( § 250l a násl. o.s.ř.), nikoli odvolání k nadřízenému správnímu orgánu.

Nejen původní vlastník, ale i osoba, splňující znaky vyjádřené v ustanovení § 4 odst. 1 zákona č. 229/1991 Sb., je oprávněnou osobou ve smyslu ustanovení § 8 odst. 4 a 5 citovaného zákona a je aktivně legitimována k uplatnění nároku podle tohoto ustanovení.