část trestní

Marenie alebo sťažovanie výkonu ústavnej výchovy nariadenej súdom podla § 45 ods. 2 Zákona o rodine zo strany mladistvého, o výchovu ktorého ide, nezakladá znaky prečinu podla § 7 písm. c) zákona č. 150/1969 Zb. Takéto konanie možno postihnúť iba ako priestupok (§ 6 zákona č. 60/1961 Zb.), resp. ako disciplinárny poklesok.

Pri ukladaní súhrnného trestu podla § 35 ods. 2 Tr. zák. musí súd zrušiť skorší rozsudok v celom výroku o treste. Pri postupe podla tohto ustanovenia nie je možné zrušiť len niektorý z viacerých trestov uložených popri sebe skorším rozsudkom.

Recidivistom, ktorí opakujú závažný trestný čin krátko po odpykaní predchádzajúceho trestu odňatia slobody, treba ukladať prísne nepodmienečné tresty s náležitým využitím rozpätia zákonnej trestnej sadzby.

Soud může učinit rozhodnutí, že se podmíněně propuštěný ve zkušební lhůtě neosvědčil, a že se tedy vykoná zbytek trestu, něhož byl podmíněně propuštěn, nejpozději do roka od uplynutí zkušební doby. Po uplynutí této doby by soud mohl učinit rozhodnutí o neosvědčení se a výkonu zbytku trestu dotyčnou osobou jen v případě, že k rozhodnutí soudu nedošlo z viny podmíněně propuštěného.

Pro možnost ponechat u mladistvého podmíněně odsouzeného vzhledem k výjimečným okolnostem případu podmíněné odsouzení v platnosti a popř. prodloužit zkušební lhůtu podle § 82 odst. 2 tr. zák. je rozhodný věk mladistvého v době, kdy zavdal příčinu k výkonu trestu, tj. v době, kdy porušil podmínky podmíněného odkladu výkonu trestu (§ 60 odst. 1 tr. zák.), nikoli v době, kdy se rozhoduje o tom, zda se nařídí výkon trestu či se podmíněné odsouzení ponechá v platnosti a popřípadě se přitom prodlouží zkušební lhůta.

Socialistická organizace, jejíž pracovník poškodil spotřebitele jednáním uvedeným v ustanovení § 121 tr. zák., má vůči tomuto pracovníkovi nárok na náhradu škody jen tehdy, jestliže spotřebitelům způsobenou škodu nahradila.

Odpovědným hosp. pracovníkem (§ 127 odst. 1 tr. zák.) může být i pracovník státu nebo státní správy, pokud plní úkoly v hosp. oblasti. 

Tr. čin porušování povinnosti při nakládání s fin. a hmot. prostř. podle § 127 odst. 1 tr. zák. je spáchán již tím, že odpovědný hosp. pracovník v úmyslu zajisti soc. organ. neoprávněné výhody neoprávněně vytvoří finanční fond nebo rezervy. Neoprávněné nakládání s takto vytvořenými fondy nebo rezervami může pak zakládat znaky tohoto tr. činu podle dalších alternativ, popřípadě znaky trestného činu podle § 127 odst. 2 tr. zák. nebo jiných trestných činů. 

Při neoprávněném vytváření finančních fondů je nerozhodné, na úkor kterého subjektu se tak děje a která sféra vlastnictví je tím dotčena. Zpravidla tu půjde o nelegální získání fin. prostř. způsobem, který by jinak naplnil znaky jiného tr. činu. Proto i podvodné získání finančních prostředků z majetku v osobním vlastnictví je třeba považovat za podmínek § 127 odst. 1 tr. zák. ze neoprávněné vytváření fin. fondů.

Neoprávněnou výhodou ve smyslu § 127 odst. 1 tr. zák. je taková výhoda, které by socialistická organizace nebo její složka nedosáhla při zachování hospodářské kázně.