část trestní

O spolupachatelství na trestném činu porušování domovní svobody podle § 248 tr.zák. může jít i tehdy, jestliže jeden z obviněných po dohodě s ostatními společníky se osobně neúčastní na vniknutí do domu nebo bytu jiného, ale v rámci rozdělení úkolů směřujících k úspěšnému provedení bytové krádeže hlídá před domem nebo bytem jiného, do něhož neoprávněně vniknou ostatní společníci.

Jsou-li věcí, která byla získána trestným činem spáchaným jinou osobou ve smyslu § 251 odst. 1 písm. a) tr. zák. peníze, nemusí podílník na sebe převést peníze (bankovky) identické s panězi, které byly získány hlavním trestným činem, jestliže je splněn požadavek, že jde o prospěch podílníka z majetku získaného hlavním trestným činem. Trestného činu podílnictví se nemůže dopustit ten, kdo se podílel jako spolupachatel nebo účastník na trestném činu, jímž byla získána věc, kterou na sebe převedl.

Jestliže spolujezdec nejen akceptoval nabídku opilého řidiče, aby s ním jel, ale také sám určil trasu jízdy, jde o psychickou pomoc formou utvrzování pachatele v rozhodnutí spáchat trestný čin podle § 10 odst. 1 písm. c),§ 201 tr. zák. Pouhá společná jízda s takovým řidičem není trestná. Takovému pomocníkovi však nelze uložit trest zákazu činnosti - řízení motorových vozidel, neboť se trestného činu nedopustil v souvislosti s touto činností (§ 49 odst. 1 tr. zák.). Redakční poznámka: Současné znění § 201 tr. zák. předpokládá alternativně pro trestnost pachatele další podmínky, o jejichž splnění by pomocník musel rovněž vědět, pokud zákon u nich vyžaduje úmyslné zavinění.

Pro výklad pojmu škoda nikoli nepatrná a dalších pojmů uvedených v ustanovení § 89 odst. 14 tr. zák. je i po účinnosti nařízení vlády ČSFR č. 53/1992 Sb. rozhodující výše nejnižší měsíční mzdy 2000 Kčs stanovená v § 1 nařízení vlády ČSFR č. 464/1991 Sb.

Rozsah regresní náhady podle zákona č. 33/1965 Sb., o regresních náhradách, ve znění novel, se posuzuje podle právní úpravy účinné v době, kdy nastala událost, která zakládá nárok na regresní náhradu, nikoli podle právního stavu účinného v době rozhodování o regresním nároku.

K výkladu znaku spáchání vraždy zvlášť surovým způsobem ve smyslu § 219 odst. 2 písm. b) tr. zák. Spáchání trestného činu vraždy zvlášť surovým způsobem se rozumí vražedný útok s extrémě vysokou mírou brutality, která se podstatně vymyká z rámce běžného u většiny trestných činů tohoto druhu. Není však nezbytné, aby tento útok zároveň vyvolával zvýšenou trýzeň poškozeného.