část civilní

Za první dražební jednání se považuje i dražební jednání, kterého se nezúčastnil žádný dražitel a při němž nebyla žádným z potenciálních zájemců o dražbu složena jistota ve smyslu ustanovení § 336e odst. 2 o. s. ř., ve znění účinném do 31. 12. 2012.

Nejde o důvod zmatečnosti podle ustanovení § 229 odst. 1 písm. f) o. s. ř., jestliže nepřítomného soudce senátu, který je podle rozvrhu práce odvolacího soudu příslušný k rozhodnutí o podaném opravném prostředku, zastoupí u odvolacího jednání soudce (kterýkoliv ze soudců) senátu, který podle rozvrhu práce příslušný senát zastupuje (zastupujícího senátu); k takovému postupu není třeba opatření (rozhodnutí) předsedy soudu ve smyslu ustanovení § 44 odst. 2 zákona o soudech a soudcích.

Skutečnost, že dědic (odkázaný soudem v řízení o dědictví k podání žaloby o určení dědického práva) podal ve lhůtě určené k podání žaloby žádost o ustanovení zástupce, nemá ze zákona za následek přerušení běhu lhůty určené podle § 175k odst. 2 o. s. ř. (ve znění účinném do 31. 12. 2013).

Podle § 174a odst. 4 o. s. ř. nelze postupovat, jestliže předcházelo vydání elektronického platebního rozkazu zrušeného následně proto, že se jej nepodařilo doručit žalovanému.

Písemný znalecký posudek je v řízení možné předložit soudu, správnímu orgánu nebo jinému státnímu orgánu pouze v listinné podobě s náležitostmi podle § 13 vyhlášky č. 37/1967 Sb. (ve znění pozdějších předpisů), čímž je zachována jeho jedinečnost. Ustanovení § 22 odst. 3 zákona č. 300/2008 Sb. (ve znění pozdějších předpisů) se v takových případech nepoužije.

Námitka neplatnosti rozhodčí smlouvy uplatněná právnickou osobou sice při prvním úkonu v rozhodčím řízení, avšak po uplynutí lhůty podle § 33 zákona o rozhodčím řízení, není včasná, i když se tento účastník nedozvěděl o obsahu výzvy k vyjádření doručené náhradním způsobem.