Sešit č. 8/1975

Z hlediska § 136 odst. 1 písm. b) tr. zák. je nerozhodné, z jakého titulu vznikla pohledávka, jejíž uplatnění, vymáhání nebo uspokojení je pachatelovým nekalým jednáním zmařeno. Je tedy nerozhodné, zda pohledávka vznikla z tr. činu, či z jednání, které nezakládá trestný čin, popř. z jiného právního důvodu. Vznikla-li pohledávka z úmyslného trestného činu téhož pachatele, nekalé jednání směřující k zmaření uplatnění, vymáhání, z něhož pohledávka vznikla, a musí být věcně i časově odděleno od tohoto jednání, tj. musí být samostatným skutkem, aby je bylo možno posoudit podle § 136 odst. 1 písm. b) tr. zák. Za nekalé jednání ve smyslu § 136 odst. 1 písm. b) tr. zák. nelze považovat splnění pohledávky, byť se tak stalo z peněz získaných pachatelem trestnou činností. Zakládá-li jednání pachatele, jímž získal peníze na úhradu pohledávky, znaky trestného činu, posoudí se toto jednání jako trestný čin, jehož znaky naplňuje, nemůže se však posoudit jako nekalé jednání ve smyslu § 136 odst. 1 písm. b) tr. zák.

Ze zhodnocení úrovně spolupráce soudů se společenskými organizacemi v trestním řízení (kontrolní průzkum).

Při verbálních trestných činech nemusí žalobní návrh (§ 177 odst. 1 písm. c) tr. ř.) obsahovat doslovné znění inkriminovaných výroků, pokud je skutek obviněného dostatečně popsán tak, aby nemohl být zaměněn s jiným skutkem, a to uvedením místa, času a způsobu jeho spáchání, popř. uvedením jiných skutečností potřebných k tomu, aby nemohlo dojít k záměně skutku. Skutečnost, že žalobní návrh neobsahuje doslovné znění inkriminovaných výroků, není proti sama o sobě důvodem k vrácení věci prokurátori k došetření (§ 188 odst. 1 písm. f) tr. ř.), je-li ze žalobního návrhu dostatečně patrná totožnost žalovaného skutku.