Sešit č. 3/2008

Dobu přerušení výkonu trestu odnětí svobody soudem z důvodu těžké nemoci odsouzeného (§ 325 odst. 1 tr. ř.) je nutné započíst do doby výkonu trestu (§ 334 odst.1 tr. ř.) s výjimkou případu, ve kterém bylo vyhověno návrhu státního zástupce, aby se do výkonu trestu odnětí svobody nezapočítala doba, po kterou byl odsouzenému přerušen výkon trestu odnětí svobody za účelem léčebné péče ve zdravotnickém zařízení mimo věznici, stalo-li se tak v důsledku toho, že si odsouzený způsobil újmu na zdraví úmyslně (§ 334 odst. 3 tr. ř.).

Povinnost k náhradě nákladů poškozeného nelze uložit obviněnému, u kterého bylo rozhodnuto o podmíněném zastavení trestního stíhání nebo o schválení narovnání. To však nebrání poškozenému v předcházejícím řízení uplatnit své nároky na náhradu dosavadních nákladů poškozeného do dohody ohledně náhrady škody způsobené pachatelem.

Proti rozhodnutí soudu o vrácení věci státnímu zástupci k došetření je oprávněn, nejde-li o případ uvedený v ustanovení § 179 odst. 1 tr. ř., podat opravný prostředek jen státní zástupce toho státního zastupitelství, které u tohoto soudu působí, pokud zvláštní předpis nestanoví příslušnost státního zástupce jinak (§ 7 odst. 2 zákona č. 283/1993 Sb., o státním zastupitelství). Podá – li opravný prostředek jiný státní zástupce než ten, který je takto ve věci činný, je nutné jej zamítnout jako podaný osobou neoprávněnou.