Sešit č. 2/2003

Důvod k okamžitému zrušení pracovního poměru podle ustanovení § 54 odst. 1 písm. b) zák. práce je dán, i kdyby zaměstnavatel ještě před doručením okamžitého zrušení uspokojil nárok zaměstnance na mzdu nebo náhradu mzdy, jestliže zaměstnanci vyplatil dlužnou mzdu nebo náhradu mzdy až po uplynutí 15 dnů po její splatnosti. K dodatečnému uspokojení zaměstnancova nároku na mzdu nebo náhradu mzdy po uplynutí 15 dnů po jeho splatnosti může být přihlédnuto pouze v rámci posouzení, zda jednání zaměstnance nepředstavovalo zneužití práva ve smyslu ustanovení § 7 odst. 2 zák. práce.

Sedmdesáti procenty výtěžku zpeněžení připadajícího na zajištěného věřitele ve smyslu ustanovení § 28 odst. 4 zákona č. 328/1991 Sb. ve znění pozdějších předpisů se rozumí sedmdesát procent z částky dosažené zpeněžením té věci, práva nebo pohledávky, jež zajišťuje jeho pohledávku, po odečtení nákladů spojených s udržováním, správou a prodejem zpeněžené věci, práva nebo pohledávky (§ 28 odst. 1 tohoto zákona), a to maximálně do výše zajištěné pohledávky. V pořadí další zajištěný věřitel může být postupem podle uvedeného ustanovení uspokojen jen v rozsahu, v němž sedmdesáti procenty výtěžku zpeněžení nebyla beze zbytku uspokojena pohledávka v pořadí prvního zajištěného věřitele. Nedostalo-li se zajištěnému věřiteli zcela nebo zčásti sedmdesát procent výtěžku zpeněžení na něj připadajícího podle § 28 citovaného zákona do dne rozvrhu, bude jeho pohledávka z téhož zdroje do této výše uhrazena při rozvrhu. Jestliže bylo rozvrhové usnesení vydáno po 1. květnu 2000, rozvrhne soud výtěžek zpeněžení majetku konkursní podstaty podle ustanovení zákona č. 328/1991 Sb. ve znění zákona č. 105/2000 Sb., i když pohledávky konkursních věřitelů byly přezkoumány a zjištěny před 1. květnem 2000.

Úkony soudního exekutora ve smyslu ustanovení § 33 zákona č. 120/2001 Sb., ve znění pozdějších předpisů, nejsou osvobozeny od placení správních poplatků.

Účastníkem řízení o návrhu na zpeněžení věci podle ustanovení o výkonu rozhodnutí (§ 27 zákona č. 328/1991 Sb. ve znění pozdějších předpisů) je správce konkursní podstaty úpadce, který návrh podal a který má postavení oprávněného; povinný v tomto řízení nevystupuje. To platí bez zřetele k tomu, zda majetek, který má být takto zpeněžen, je ve vlastnictví úpadce nebo jiné osoby. Je-li věc, jíž se návrh na zpeněžení podle ustanovení o výkonu rozhodnutí týká, ve vlastnictví jiné osoby než úpadce, může se tato osoba ubránit zpeněžení majetku sepsaného do konkursní podstaty jen prostřednictvím vylučovací žaloby dle § 19 odst. 2 tohoto zákona. Ke zpeněžení majetku podle § 27 uvedeného zákona je věcně příslušný soud výkonu rozhodnutí (§ 252 o. s. ř.). Tento soud přistoupí ke zpeněžení majetku označeného správcem konkursní podstaty, aniž by vydával usnesení o nařízení zpeněžení nebo usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí.

Jestliže účastníci smlouvy o dílo uzavřené podle obchodního zákoníku sjednali smluvní pokutu za zaviněné porušení povinnosti, lze zhotoviteli přičítat i zaviněné porušení povinnosti tím, koho pověřil provedením díla (subdodavatelem), nebylo-li dohodnuto jinak.

Ustanovení § 667 odst. 1 obč. zák. o změnách na pronajaté věci se uplatní i při nájmu nebytových prostor.

Na návrh státu podle ustanovení § 472 odst. 2, věty druhé, obč. zák. může soud nařídit likvidaci dědictví jen tehdy, jestliže peníze z dědictví nepostačují k úhradě přiměřených nákladů spojených s pohřbem zůstavitele a všech zůstavitelových peněžitých dluhů, za něž stát odpovídá podle § 472 odst. 1 obč. zák., jestliže stát nabídl věřitelům k úhradě jejich pohledávek věci z dědictví a jestliže věřitel (některý ze zůstavitelových věřitelů) tuto nabídku odmítl, a jen v případě, byl-li návrh podán před pravomocným skončením projednání dědictví. Potvrdil-li soud usnesením, že dědictví připadá státu (§ 175q odst. 1 písm. b/ o. s. ř.), nelze po právní moci tohoto usnesení na návrh státu podle ustanovení § 472 odst. 2, věty druhé, obč. zák. nařídit likvidaci dědictví.