Sešit č. 1-2/1994

Nebyla-li žadatelka uznána invalidní (částečně invalidní) v řízení o přechodu s pracovní neschopnosti do invalidity (částečné invalidity) podle ustanovení § 4 vyhlášky č. 183/1991 Sb., v němž o odvolání rozhoduje Česká správa sociálního zabezpečení s konečnou platností ( § 7 písm. e/ bod 2 zákona č. 245/1990 Sb.), pak toto rozhodnutí správního orgánu nepodléhá přezkoumání soudem podle ustanovení hlavy třetí části páté občanského soudního řádu ( § 250 l a násl. o.s.ř.). Nejde tu o rozhodnutí orgánu důchodového zabezpečení o nároku na dávku tohoto zabezpečení ve smyslu ustanovení § 122 odst. 1 zákona č. 100/1988 Sb. 1).

Ustanovení zákona č.100/1988 Sb.(stejně tak jako dříve ustanovení zákona č.101/1964 Sb.), o sociálním zabezpečení,neumožňují,aby poživateli starobního důchodu byla dodatečně zhodnocena také doba zajetí od 10.5.1945 např.do roku 1949, pokud by nebyla prokázána existence pracovního poměru nebo existence nemocenského pojištění v této době. Neumožňuje to ani ustanovení § 162 odst.1 zákona č.100/1988 Sb. Přicházelo by tu v úvahu jen odstranění tvrdostí při provádění zákona o sociálním zabezpečení ve smyslu ustanovení § 174 zákona č.100/1988 Sb. a § 4 odst. 3 zákona č.582/1991 Sb. případné kladně vyřízené odstranění této tvrdosti by pak bylo důvodem pro nové rozhodnutí o úpravě důchodu.