Rok 1990

Úmluva o sociální bezpečnosti (s Dodatkovou dohodou, Zvláštním a Závěrečným protokolem) mezi Československem a Francií (vyhlášená vyhláškou č. 215/1949 Sb. ve znění vyhlášky č. 68/1970 Sb.) se vztahuje i na žadatele o dílčí starobní důchod, který je jak francouzským, tak i československým státním občanem a uplatňuje nárok vůči československému nositeli důchodového zabezpečení.

Při zjišťování, zda pachatel trestného činu nedovoleného podnikání získal takovým činem značný prospěch ve smyslu § 118 odst. 1, 2 písm. b) tr. zák., nelze do získaného prospěchu zahrnovat náklady, které v rámci neoprávněně provozované soukromé výrobní nebo jiné výdělečné činnosti důvodně vynaložil, ani odměnu přiměřenou hodnotě účelně vynaložené práce.

I když prospěch pachatele získaný trestným činem nedovoleného podnikání nedosáhne částky kolem 50 000 Kčs, a nebude tedy uvedený kvalifikační znak naplňovat, je třeba výši prospěchu vždy zjišťovat, neboť je významným kritériem pro posouzení konkrétního stupně společenské nebezpečnosti spáchaného činu.